Článek
K situaci došlo loni o prázdninách. Dvojice si dala schůzku v Praze, šla na koncert, na večeři a do baru a mimo jiné se spolu bavili i o sexu. Po společně stráveném večeru skončila dvojice v pokoji, kde žena ráno po probuzení podle svých slov s překvapením zjistila, že muž leží v posteli s ní.
Protože jí však bylo špatně a chtěla spát, otočila se. Pak cítila osahávání a poté došlo k pohlavnímu styku. Po něm se odehrály ještě další praktiky. Nakonec žena muže objala s tím, že chce, aby ještě zůstal.
Dvojice se pak rozešla, ale zůstali spolu v kontaktu. Žena psala, že si připadá zneužitá, že to tak neplánovala, že je slušně vychovaná a že takové věci na první schůzce nedělá, což doprovodila smějícími se emotikony. Na to muž odpovídal, že to také neplánoval, že byl také opilý, ale že oba sex potřebovali.
Jenže smajlíků v komunikaci začalo ubývat. Žena nakonec psala, že má pocit zneužití, studu a depky, že to tak nemělo být, cítí se odporně, měl ji doprovodit a nechat na hotelu.
„V další komunikaci již zmiňuje znásilnění s tím, že podezřelý neměl její souhlas, vysvětluje, proč řekla, aby ještě nechodil, aby ji objal a proč jej políbila, že to bylo ze šoku z toho, co se stalo, chce zaplatit psychologa, hotel a testy,“ zrekapituloval zprávy Ústavní soud.
Sklenička neznamená souhlas k sexu
Případem se začali zabývat policisté, ale došli k závěru, že o znásilnění nešlo, muž totiž nepoužil násilí, žena nevyjádřila nesouhlas, ba naopak připouštěla nějakou svou aktivitu. Navíc žena prý nebyla tak opilá, aby se mohlo jednat o bezbrannost. To potvrdila i státní zástupkyně, podle níž nešlo o situaci, kdy by žena nemohla projevit svou vůli. „Nelze tvrdit, že každá absence projevu nevole automaticky značí bezbrannost,“ dodala žalobkyně.
Žena pak podala ústavní stížnost a upozornila, že policie neprovedla jí navržené důkazy a připomněla, že pouze na základě toho, že přijala pozvání na večeři a skleničku, kde se mluvilo o sexu, nemohl muž dojít k závěru, že skutečně souhlasí s pohlavním stykem. „Nacházela se ve stavu bezbrannosti, ač současně mohla vnímat své okolí,“ stálo ve stížnosti.
Jde o hájitelné tvrzení
Ústavní soud upozornil, že pokud oběť vznese tzv. hájitelné tvrzení, tedy uvěřitelně popíše, co se stalo, musí se věc řádně prošetřit.
„Vznesla-li tedy stěžovatelka hájitelné tvrzení, že byla ze strany podezřelého znásilněna, přičemž se nacházela ve stavu bezbrannosti v důsledku požití nadměrného množství alkoholu, bylo povinností policejního orgánu provést za tímto účelem řádné dokazování, což neučinil,“ napsal Šámal.
Šámal policii vytkl i to, že neprovedla potřebné důkazy a vzala do úvahy jen skutečnosti svědčící v její neprospěch. Policisty nezajímala zpráva gynekoložky, kterou žena druhý den navštívila, nenechali vypracovat ani znalecký posudek a nevyslechli ani ženiny blízké, kterým se svěřila.
Soudci připomněli, že i když se žena pohlavnímu styku viditelně nevzpírala a po činu muže objala, nemusí to znamenat, že by se nemohlo jednat o sexuální atak. „Popsané jednání stěžovatelky může být jednou z typických reakcí obětí zločinu znásilnění,“ připomněl Šámal.
„Aniž by Ústavní soud jakkoli hodnotil jednotlivé důkazy či předjímal procesní vývoj věci, je třeba konstatovat, že z vyžádaného policejního spisu vyplývá, že tvrzení stěžovatelky není a priori nedůvěryhodné či nepravděpodobné,“ dodali soudci s tím, že případ se musí znovu a lépe prošetřit.
