Íránská osa odporu proti Izraeli čelí zkoušce ohněm

Chameneí podle tří zdrojů Reuters Haníjovi řekl, že dlouholetý podporovatel Hamásu Írán bude hnutí nadále poskytovat svou politickou a morální podporu, ale nebude přímo zasahovat.

Nejvyšší íránský vůdce také naléhal na Haníju, aby v Hamásu umlčel hlasy, které veřejně vyzývají Írán, aby se „plnou silou“ spolu s jeho libanonským spojencem Hizballáhem zapojil do války proti Izraeli.

Přesto prochází osa odporu, vojenská aliance budovaná Íránem během čtyř desetiletí, která se postavila izraelské a americké moci na Blízkém východě, podle agentury Reuters tvrdou zkouškou.

Mohanad Hage Ali, expert na Hizballáh z think-tanku Carnegie Middle East Center v Bejrútu, řekl, že útok Hamasu na Izrael ze 7. října nechal jeho partnery v ose stát před těžkými volbami v konfrontaci s protivníkem s mnohem lepší palebnou silou.

Jako první se vzpamatoval Írán, z jehož reakce je zřejmé, že nebude přímo zasahovat do konfliktu, pokud nebude sám napaden Izraelem nebo Spojenými státy.

Hizballáh se zapojil do nejtěžších střetů s Izraelem za posledních téměř 20 let. Přesto se nehodlá více angažovat kvůli obavám, že odveta židovského státu by znamenala zkázu Libanonu.

Iránem podporované milice se zaměřily na americké síly v Iráku a Sýrii, Washington ale reagoval mocným ostřelováním, takže i tyto „aktivity“ nejspíš ustanou.

Írán i Hizballáh lavírují mezi úsilím prokázat solidaritu s Hamásem bojujícím v Pásmu Gazy a alespoň trochu „zaměstnat“ izraelské síly, aniž by vyvolaly přímou konfrontaci s židovským státem.

Ta by totiž přitáhla pozornost Spojených států, které do regionu už poslaly dvě letadlové lodi – USS Gerald Ford a USS Dwight Eisenhower – s kompletním doprovodem a jadernou ponorku třídy Ohio schopnou odpalovat střely Tomahawk či Trident, které mohou nést jaderné hlavice.