Článek
Z 18 miliónů eur poputuje osm miliónů do íránského soukromého sektoru, včetně menších a středně velkých podniků, a také organizaci propagující íránský obchod. Dalších osm miliónů je určeno na projekty týkající se životního prostředí a dva milióny na boj s drogovou závislostí.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v prohlášení uvedla, že EU bude nadále usilovat o spolupráci s Teheránem a pomoc Íránu prospěje i občanům EU, jelikož posílí spolupráci v řadě důležitých sektorů.
Částka ale rozhodně nevyváží dopady amerických sankcí, které Írán už pociťuje a situace se bude zhoršovat.
Írán pod tlakem
British Airways a Air France například už zrušily lety do Íránu, aby nebyly vystaveny trestným protiopatřením ze strany USA. British Airways, které formálně za důvod označily „obchodní neživotaschopnost” provozování letů, zruší spoj mezi Londýnem a Teheránem 23. září. Air France s lety do Teheránu skončí 18. září.
Íránský velvyslanec v Londýně Hamíd Baídínežád vyjádřil nad rozhodnutím britských aerolinek politování a upozornil, že o lety mezi Londýnem a Teheránem je přitom velký zájem.
Z Íránu se stahují i další firmy, aby na ně nedopadly americké sankce. Jednou z nich je Total, který odešel od projektu těžby plynu v hodnotě několika miliard dolarů.
Po uvalení sankcí na Írán pohrozil americký prezident Donald Trump zahraničním firmám, které by chtěly dál obchodovaly s Íránem, že nebudou moci obchodovat s USA a americkými podniky. Brání tak dalším signatářům jaderné dohody s Íránem, kteří ji na rozdíl od USA nevypověděli, aby ji dál plnili. [celá zpráva]
Evropská komise sice schválila normu, která by měla evropským firmám umožnit obejít americké sankce uvalené na Írán a ochránit je před americkými soudy a žádat o odškodnění, pro mnohé je však americký trh důležitější. [celá zpráva]
Trumpovi se nelíbila dohoda s Íránem
Írán čelí novým americkým sankcím od začátku měsíce a zavedení dalších sankcí se očekává na podzim. Je to přímý důsledek květnového rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015.
Írán se na základě této dohody zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení části sankcí. Trumpovi nicméně vadilo, že dohoda se nevztahuje na íránský balistický program či na zapojení země do válek v Sýrii a Jemenu.
K odstoupení USA od dohody, kterou podepsaly také Británie, Francie, Rusko, Čína a Evropská unie, se již dříve kriticky vyjádřili její další signatáři a EU usiluje o to, aby zachovala obchod s Íránem. Teherán pohrozil, že od dohody odstoupí, pokud mu přestane přinášet ekonomické výhody plynoucí ze zrušení sankcí.