Hlavní obsah

Clintonovou dělilo od Bílého domu 133 tisíc hlasů ze 120 miliónů

Washington
Aktualizováno

Přestože Hillary Clintonová s Donaldem Trumpem prohrála, ve skutečnosti ji volilo víc lidí. Ale ne v klíčových státech. Z celkových 120 miliónů hlasů ji od vítězství dělilo jen zhruba 133 tisíc. Tolik jí totiž chybělo na Floridě a v Michiganu, kde by získala dostatečný počet volitelů. Popáté v dějinách USA se tak prezidentem nestal kandidát s větším počtem voličských hlasů.

Foto: ČTK/AP

Hillary Clintonová

Článek

Clintonová má na svém kontě 59 923 027 hlasů, zatímco Trump zhruba o čtvrt miliónu méně – 59 692 974 hlasů. Clintonová tedy vítězí poměrem 47,7% ku 47,5%.

Tak těsný výsledek nejenže názorně ukazuje, jak je americká společnost rozdělená, ale také dokládá, že k vítězství nemusí stačit více hlasů od voličů.

Jak se to může stát? Prezidentská volba ve Spojených státech je sice obecně pojímána jako přímá volba, ale ve skutečnosti je to volba nepřímá, protože prezidenta zvolí až sbor volitelů. Ten zasedá až v prosinci a jeho hlasování se odvíjí od hlasování lidu. Lidnaté státy mají ale velký počet volitelů, zatímco jinde je jejich počet prakticky zanedbatelný a platí pravidlo, že vítěz bere vše.

Počet volitelů se upravuje vždy jednou za deset let podle aktuálního sčítání obyvatel.

Případ Gore versus Bush

Trumpovi se podařilo zvítězit v mnoha velkých státech, jako je Florida, Pensylvánie a Wisconsin, i když jen těsně, a získat všechny volitele. Clintonovou tak mohlo v úhrnu volit víc lidí, přesto získala jen 232 volitelů, zatímco Trump 290.

Je to teprve popáté v dějinách, kdy k tomu došlo. Naposledy se to stalo při duelu Ala Gorea s Georgem W. Bushem v roce 2000. Gore tehdy získal o půl miliónu hlasů více, přesto skončil na 266 volitelích, zatímco Bush o jednoho překročil hranici 270 volitelů.

Foto: Reuters

Autor knižní předlohy Albert Gore

Podobně se stal v roce 1824 poraženým Andrew Jackson. Volilo ho víc lidí, ale na potřebnou většinu volitelů nedosáhl, takže rozhodovalo hlasování ve Sněmovně reprezentantů, v němž funkci obhájil John Quincy Adams. Podobně skončily volby v letech 1876 a 1888, přičemž i v těchto případech prohrál demokrat.

Těsné, těsné

Trumpovi se podařilo vyhrát na klíčových místech přesně, jak to během kampaně ohlašoval navzdory skepsi většiny pozorovatelů a stratégů. Získal pro sebe nejenže rozhodující státy (swing states) v čele s Floridou, ale i bašty demokratů na severovýchodě v pásmu nazývaném Rust Belt (rezavý pás).

Byla to ale velmi těsná vítězství. Na Floridě předstihl Clintonovou o 1,3 procenta rozdílem pouhých 120 000 hlasů z více než 9 000 000. Při volbách se většinou moc nemluví o dalších kandidátech, nicméně v případě neúspěchu Clintonové na Floridě se nabízí poznámka, že zde liberál Gary Johnson získal 200 000 hlasů, které jí chyběly.

V Michiganu Trump zvítězil jen o necelých 13 000 hlasů. Získal 47,6 procenta, Clintonová 47,3 procenta.

Rozdělená společnost

Na Floridě ale vítěz získává 29 volitelů, v Michiganu 16. To je dohromady šestina z 270 volitelů potřebných ke zvolení prezidentem USA. Clintonová získala v noci na čtvrtek další čtyři volitele z New Hampshire, ale prohru už nezvrátí.

Americká společnost je rozdělená a je těžké si představit, jak chce nastupující prezident Trump přemostit rozdíly, jak slíbil po svém zvolení. Zatímco Trumpa z 58 procent volili běloši, tak menšiny, vůči nimž Trump v kampani vyjadřoval tvrdý postoj, v drtivé většině hlasovaly pro Clintonovou.

Související témata:

Foto: Mike Blake, Reuters

Donald Trump v debatě republikánských kandidátů na prezidenta USA

Foto: Jonathan Ernst, Reuters

Hillary Clinton v americkém Kongresu

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám