Článek
Místní referenda se uskuteční 9. a 10. října. Plánované elektrárny mají mít celkový výkon kolem 450 megawattů. Pokud by vznikly všechny, současná kapacita větrných zdrojů v Česku by se více než zdvojnásobila. Vyplývá to z analýzy Svazu moderní energetiky.
V tuzemsku nyní funguje přibližně 220 větrných elektráren o celkovém výkonu 380 megawattů.
Nejvíce hlasování se uskuteční ve Středočeském kraji. Obyvatelé budou rozhodovat v Petrovicích na Rakovnicku, Kačici na Kladensku a v Petroupimi, Soběhrdech a Teplýšovicích na Benešovsku.
Čtyři referenda čekají Svitavsko. K urnám kvůli větrným elektrárnám půjdou lidé v Dětřichově, Kamenné Horce, Mikulči a Skleném. Na Bruntálsku se bude hlasovat v Horním Benešově, Starých Heřminovech a Zátoru.
V Plzeňském kraji se referenda uskuteční v Kralovicích, Žihli a Měčíně. V jižních Čechách budou rozhodovat obyvatelé Radenína a Šebířova na Táborsku. Další hlasování se chystají v Cítolibech na Lounsku a v Bystré nad Jizerou na Semilsku.
Největší potenciál má Vysočina a pohoří
Nové větrné elektrárny se plánují především v otevřené krajině s dostatečně silným a stabilním větrem. Největší část tuzemského větrného potenciálu se nachází na Českomoravské vrchovině, v Nízkém Jeseníku a Krušných horách. Konkrétní umístění však omezují chráněná území, vzdálenost od obydlí nebo požadavky na ochranu krajinného rázu.
Rozvoj větrné energetiky mají urychlit takzvané akcelerační oblasti. Vláda už schválila jejich vymezení v Územním rozvojovém plánu. Povolování větrných a solárních elektráren v nich má být jednodušší a rychlejší. Po připomínkách obcí a dalších institucí však stát původně navrhovaný rozsah těchto území výrazně zmenšil.
Elektrárny bude možné stavět i mimo akcelerační oblasti, investoři tam ale nebudou moci využít zrychlený povolovací režim.
V Kačici na Kladensku už plánované větrníky rozdělily místní obyvatele. V obci se konala veřejná projednání a následně také anketa, v níž většina hlasujících výstavbu podpořila. Vedení obce poté podepsalo smlouvu s investorem, část obyvatel však sepsala petici a požádala o závazné referendum.
„Naše zastupitelstvo tomu vyhovělo. Osobně vnímám, že větrné elektrárny mohou přinést finance do obce a zároveň posílit energetickou soběstačnost naší obce,“ uvedla místostarostka Kačice Daniela Veselská (nez.).
Referend rychle přibývá
Mezi roky 2006 a 2022 se v Česku konala v průměru pouze jedno až dvě hlasování o větrných elektrárnách ročně. Letos jich má být celkem 30, což je dosud nejvyšší počet. Po říjnových volbách zároveň celkový počet těchto referend překročí stovku.
Z dosavadních 84 hlasování skončila přibližně třetina souhlasem s výstavbou. Podle energetických odborníků výsledek výrazně ovlivňuje způsob, jakým investor svůj záměr obyvatelům představí.
„Zkušenosti z obcí potvrzují, že základem úspěšného referenda je otevřená komunikace investora s občany od prvního dne. Lidé potřebují přesně vědět počet a výšku elektráren a co projekt přinese obci. Pokud investor nabídne garantovaný roční příspěvek do rozpočtu na investice a levnější elektřinu, vnímání projektu se výrazně mění,“ uvedl expert na energetiku Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.
Odpůrci poukazují především na možný hluk, zásah do krajiny, pokles cen okolních nemovitostí a dopady na živočichy. V debatách se objevují také obavy z rušení dravců nebo poškození chráněných mravenišť.
Svaz moderní energetiky tyto obavy odmítá. „Větrné elektrárny stojí v Česku už přes 20 let a jejich reálný provoz ukazuje, že s nimi lze bez problémů existovat. Lidé tam nemají obavy z hluku, obavy o zdraví zvířat se nepotvrdily a krajina zničena nebyla,“ doplnil Ander.
