Článek
Listopad je tradičně měsícem, kdy se deficit státního rozpočtu výrazně prohlubuje. Loni byl státní rozpočet po jedenácti měsících ve schodku 259,2 miliardy korun. „K meziročnímu zlepšení salda o 26,8 miliardy korun přispěl růst příjmů o 7,6 procenta tažený inkasem daní a pojistného,“ uvedlo ministerstvo. Výdaje jsou meziročně vyšší o 5,3 procenta.
Končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si nynější stav pochvaluje. „Náš dosluhující kabinet v demisi předá příští vládě rozpočet v mnohem lepší kondici, než v jaké jsme jej přebírali my. V porovnání s posledním rozpočtem předchozí vlády z roku 2021 je letošní průběžný schodek na konci listopadu lepší o zhruba 170 miliard, což jde jednoznačně na vrub úspěšné konsolidace a rozpočtové disciplíny této vlády,“ prohlásil.
Ekonomy však Stanjura neoslnil. „Deficit 232 miliard při solidním ekonomickém růstu, a navíc za pomoci téměř 33 miliard z daně z mimořádných zisků není rozhodně nijak obdivuhodný výsledek. Zvlášť když už odpadla i naprostá většina podpor z doby energetické krize,“ poznamenal hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Upozornil, že vedle toho se i výrazně zlepšil výsledek důchodového účtu, jehož schodek prudce v porovnání s loňským rokem díky vyšším příjmům z takzvaného pojistného klesá.
„Takže důvod k oslavě listopadový výsledek rozhodně nedává,“ míní Dufek.
Šance na dosažení plánového schodku celého rozpočtu však podle něj stále existuje. „V prosinci ještě dojdou zálohy na daň z příjmu právnických osob, ale jestli bude schodek třeba o deset miliard vyšší nebo nižší, je z pohledu trendů nepodstatné. Česko má stále problém se vysoce deficitním hospodařením a bez rázného zásahu ho nelze nezměnit. Nevyřeší ho ani lepší makroekonomická predikce, protože problém je v samotné struktuře,“ dodal ekonom.
Podle analytika společnosti Investika Víta Hradila se plnění rozpočtu v hrubých obrysech vyvíjí v souladu s předpoklady, a to navzdory tomu, že výkon české ekonomiky je nepatrně slabší, než očekávala loňská predikce ministerstva financí, ze které rozpočet vycházel.
„Pomáhá mu zejména robustní růst mezd a oživení spotřeby domácností. Zároveň ovšem zůstává stále nevyčerpaná velká část rozpočtovaných investičních výdajů,“ podotkl. Do určité míry je to podle něj normální jev, když tyto výdaje účetně nabíhají v závěru roku, nicméně letos se zdá tento efekt být o něco silnější.
„Lze tedy spekulovat, že pokud má být dodržen rozpočtovaný deficit, bude to částečně díky neutraceným investičním výdajům,“ doplnil Hradil.
Na obsluhu dluhu šlo už 86 miliard
Údaje ministerstva za listopad potvrdily, že výběr daní letos významně stoupl. Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je meziročně vyšší o 13 procent, tedy o 15 miliard a z příjmů právnických osob dokonce o téměř 15 procent, to znamená o více než 22 miliard.
Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,1 procenta, tedy o bezmála 49 miliard. Na dani z přidané hodnoty stát vybral o 8,4 procenta, čili o 29 miliard více, inkaso spotřebních daně stouplo o necelá tři procenta.
Celkové příjmy státního rozpočtu tak byly na konci listopadu meziročně vyšší o 7,6 procenta, tedy o 132,2 miliardy korun. Celkové výdaje meziročně vzrostly o 105,4 miliardy korun, tedy o zmíněných 5,3 procenta.
Obsluha státního dluhu představovala do konce listopadu pro státní rozpočet výdaj v objemu 86 miliard, což je o 11,7 miliardy korun víc než před rokem.
Stanjura vyjádřil obavy, že příští vláda bude rozpočtové deficity opět zvyšovat. Ovšem sám předložil na příští rok rozpočet s vyšším schodkem 286 miliard, který navíc nepokrývá všechny plánované výdaje, hlavně v oblasti dopravních staveb.
