Článek
„V Hospodářské strategii hnutí ANO jsou i věci, které už jsme udělali,“ upozornil minulý týden náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Mezi 13 klíčových opatření, které zmíněná strategie slibuje ve školství vyřešit, se dostalo několik položek, které si může k dobru připsat současné vedení ministerstva školství v čele s Mikulášem Bekem (STAN).
Jde například o revizi rámcových vzdělávacích programů, tedy definici společných povinných základů vzdělání a jeho výsledků, podle kterého následně jednotlivé školy vytvářejí své vzdělávací programy. Hnutí ANO deklaruje, že do roku 2027 zredukuje objem učiva, definuje výstupy a důraz bude klást na propojení s praxí, na přírodní vědy a technologie.
Revizi programu pro základní vzdělávání, která toto z velké části splňuje, ministerstvo školství schválilo na konci roku 2024. Nyní prochází pilotním testováním a čekají ji další úpravy, ve kterých bude nové vedení resortu zřejmě pokračovat.
„Nastolili jsme agendu pro příští vládu,“ komentoval to Nantl a doplnil: „Když se podíváte na některé dokumenty opozice, tak vidíte, že říkají, že jsme dělali všechno špatně, ale pak mají v programu napsané věci, které děláme.“
„Vláda Petra Fialy naslibovala hory doly a prohodila s pedagogy dveře,“ je ale přesvědčen první místopředseda hnutí Karel Havlíček. Schválená opatření jsou podle něj pouze první kroky.
Slučování škol i odklady
Hnutí ANO se hlásí i k záměru povinně přimět malé obce ke slučování škol. To ale řeší již schválená školská novela. Ta říká, že do roku 2028 se mají pod jedno vedení sloučit školy jednoho zřizovatele, které mají méně než 180 žáků. Týká se to především mateřských a základních škol v menších obcích.