Článek
Na případu pracují od začátku detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Zatímco případ vede celou dobu za žalobce dozorující státní zástupkyně Lucie Slámová, hlavní vyšetřovatel NCOZ se podle informací Novinek už několikrát měnil.
V případu měla nejprve hlavní slovo brněnská expozitura NCOZ, postupem doby se ale těžiště práce přeneslo na centrálu do Prahy. Mohlo to souviset i s tím, že sami olomoučtí žalobci podali trestní oznámení na brněnského vyšetřovatele, jak plyne z dokumentu podepsaného vrchním státním zástupcem v Olomouci Radimem Dragounem.
„Došlo k významným změnám ve složení pracovního týmu policejního orgánu, který se předmětnou trestní věcí zabývá, a to v reakci na určité zjištěné nedostatky v jeho dosavadním postupu,“ stojí v dokumentu, s nímž se Novinky mohly seznámit.
„Jedno z mimořádně závažných pochybení založilo podezření ze spáchání trestného činu příslušníkem brněnské expozitury NCOZ a byla přijata opatření k jeho prověření v trestním řízení,“ napsal Dragoun do dokumentu. Trestním oznámením se podle informací Novinek zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Na schodech zpochybňoval advokáta
Případ pak vedl další hlavní vyšetřovatel v Praze, ale i tam už nastala změna. Zatímco na předchozího vyšetřovatele si stěžovali žalobci, na nového zas útočili obhájci, a to kvůli nestandardnímu chování vůči svědkům.
Jak totiž plyne z notářských zápisů, které učinili příbuzní obviněného Tomáše Jiřikovského, tedy muže, jehož miliardový dar v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti celý případ odstartoval, vyšetřovatel s nimi po skončení výslechů navázal neformální rozhovor na schodech policejní služebny. Snažil se je přitom podle výpovědi svědků ponouknout proti programátorovu obhájci, brněnskému advokátovi Kárimu Titzovi. Podle policie šlo přitom o běžné poučení.
Podle notářského dokumentu vyšetřovatel bratrovi obviněného tvrdil, že advokát Titz nehájí zájmy Jiřikovského, ale někoho jiného.
„Není rozhodně ten, kdo hájí zájmy bratra, ale hájí zájmy pana Blažka. Bratr v tom není sám, ale byla by škoda, kdyby z toho ostatní vyklouzli. Bratr toto nebyl schopen sám zařídit, ale stojí za tím jiní lidé,“ zapsal pak policistova slova příbuzný u notáře. Podobně se proti postupu policisty vymezila i Jiřkovského matka.
Možná i proto došlo na začátku letošního roku k další změně hlavního vyšetřovatele, podle informací Novinek se tak stalo z iniciativy dozorující státní zástupkyně. Změna ale obhajobu neuspokojila, jak plyne z podání k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, do něhož Novinky nahlédly.
„Vyšetřovatel, který mimo protokolaci sděluje rodinným příslušníkům obviněného, že jeho obhájce ve skutečnosti hájí zájmy politicky exponované osoby potenciálně zapojené do prověřované trestné činnosti, tím překračuje jakoukoli představitelnou hranici „poučení“ a vstupuje do roviny, která vyžaduje důsledné prošetření, nikoli bagatelizaci ze strany Vrchního státního zastupitelství,“ napsal do podání druhý z programátorových obhájců Martin Kotrbáček.
Jiřikovského obhajoba přitom opakovaně upozorňuje, že policisté se prý snažili muže přimět různými neformálními nabídkami ke spolupráci s tím, aby vypovídal například právě proti exministrovi Blažkovi.
Otřáslo se i státní zastupitelství
Bez pomyslných obětí přitom vyšetřování není ani na straně žalobců. Angažmá v případu stálo už pozici ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality olomouckého Vrchního státního zastupitelství Petra Šeredu. Ten umožnil, aby se na vyšetřování podílela státní zástupkyně Petra Lastovecká, která má dlouhodobě napjaté vztahy zejména s exministrem Blažkem.
„Kolegu Šeredovi jsem v souvislosti s touto kauzou vyčítal, že k úkonům přibral státní zástupkyni Petru Lastoveckou, aniž by tuto skutečnost před tím projednal se mnou nebo mým náměstkem, tuto informaci nám ani neoznámil a dále písemné rozhodnutí o ustanovení Petry Lastovecké k těmto úkonům antedatoval. Proto jsem mu dal najevo, že jako podřízený ztratil moji důvěru,“ oznámil minulý týden vrchní žalobce Dragoun.
Sama Lastovecká tak s případem už nemůže pomáhat. „Jediným důvodem vyloučení Petry Lastovecké z dalších úkonů v tomto trestním řízení byla její zřejmá podjatost a možné riziko ohrožení trestního řízení,“ doplnil Dragoun.
