Článek
„Masivně snížíme šedou ekonomiku v aktuální výši až jeden bilion korun,“ prohlásil Babiš minulý týden v Ostravě při představení volebního programu. Zaměřit se chce na důsledný výběr daní, potírání práce na černo, evidenci tržeb či soutěžení veřejných zakázek.
„Babišovi poradci tuto větu pečlivě naformulovali. Při prvním poslechu zní, jako by říkala, že snížením šedé ekonomiky lze získat až jeden bilion korun. Ve skutečnosti říká, že velikost šedé ekonomiky je až jeden bilion,“ upozornil analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Zatímco sliby hnutí ANO by státní rozpočet zatížily vyššími desítkami miliard korun navíc, navrhovaná opatření by podle ekonomů přinesla jednotky, přinejlepším nižší desítky miliard. Experti výzkumné společnosti PAQ Research odhadují, že do šedé ekonomiky si stát může dojít maximálně pro 20 až 40 miliard korun. Další ekonomové jsou ještě skeptičtější.
Na Babišovo tvrzení, že značné peníze se dají hledat u neplatičů DPH, reagoval i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ve výběru daně z přidané hodnoty patří Česko podle něj v Evropské unii k nejlepším. „Jsme na tom lépe než Německo,“ uvedl.
Svůj výrok ministr podepřel unijním srovnáním mezery v DPH, tedy částky, kterou by měl na této dani stát vybrat, ale nevybere. „Když se to zaokrouhlí, jsme na 20 miliardách ročně. Za čtyři roky je to 80 miliard. A Babiš říká: ‚Dostanu z toho 1000 miliard,‘“ řekl Stanjura.
O bilionu z lepšího výběru DPH však Babiš nemluvil, byť tak jeho vyjádření mohlo vypadat.
Šéfka poslanců ANO a exministryně financí Alena Schillerová naopak Stanjurovi vyčetla, že ani při lepším hospodářském růstu nedokázal loni na páteřních daních, tedy DPH, dani z příjmů a sociálním pojištění, vybrat to, co ministerstvo naplánovalo. „Je to důkaz tolerance daňových úniků,“ prohlásila.
Jediným makroekonomickým výsledkem případné realizace těchto slibů musí být další výrazný nárůst dluhu veřejných financí
Kontrolní akce Finanční správy však její tvrzení zpochybňují, připomínají experti. Zároveň varují, že naplnění slibů ANO by přineslo výrazný růst dluhu veřejných financí.
Schillerová tvrdí, že opatření navrhovaná hnutím ANO jsou dostatečně silná. Jmenuje zavedení vylepšené elektronické evidence tržeb, legalizaci dobrovolného spropitného, podporu částečných úvazků či motivaci k práci přes daňové slevy. „Společně to omezí daňové úniky i zneužívání sociálních dávek či nelegální zaměstnávání,“ sdělila Novinkám.
S rozsahem šedé ekonomiky vyčísleným na bilion korun ekonomové souhlasí. „V Česku se pohybuje kolem 14 až 15 procent HDP, což je v mezinárodním srovnání spíše méně. Přes jeden bilion korun,“ potvrdila Novinkám ekonomka Ilona Švihlíková. Potírání práce na černo a znovuzavedení EET podle ní mohou pomoci. „Problém ale zůstává v podobě obřích odlivů zisků ze země,“ dodala.
Také bývalý rektor VŠE v Praze Richard Hindls říká, že šedá ekonomika je v Česku nižší než evropský průměr, který se pohybuje kolem 17 procent. Ekonom Daniel Münich z výzkumného pracoviště CERGE-EI zase poznamenává, že odhady daňových úniků jsou „ekonomické faty morgány, které nemá smysl komentovat.“
Skeptický je k plánům ANO i bývalý premiér, ministr financí a guvernér České národní banky Jiří Rusnok. EET a důslednější výběr daní mohou podle něj zvýšit příjmy státu nejvýše v nízkých desítkách miliard. „Za maximální strop považuji 30 miliard,“ řekl Novinkám. Jediným výsledkem podle něj bude další zadlužení státu.
Ještě opatrnější jsou k plánům favorita voleb experti PAQ Research. S odkazem na odhad ministerstva financí spočítali, že v cenách letošního roku by EET mohlo přinést osm miliard korun.
Jaké oblasti šedá ekonomika zasahuje, popisuje Finanční správa. „Náchylné jsou sektory s vyšším objemem hotovostních transakcí. Může se jednat o služby osobního charakteru, gastro, případně drobné služby ve stavebnictví. Šedá ekonomika se však může vyskytovat ve všech oborech,“ sdělil Novinkám mluvčí Patrik Madle.
Anketa
Analytici Finanční správy sbírají údaje od třetích stran, třeba od bank, které jim umožňují identifikovat ty, kteří daně řádně neplatí. Madle připomněl nynější akci Emporion, která se soustředí na stovky milionů nepřiznaných tržeb z provozování e-shopů. A také dřívější kontroly evidování příjmů z provozování taxislužeb či akci Stockholm, při které kontroloři zajistili šperky za více než čtyři miliony korun dovezené bez přiznání DPH.
Do šedé ekonomiky patří kromě neplacení DPH také práce na černo, švarcsystém, nevykázané tržby a další podnikání, které samo o sobě není v rozporu se zákonem, ale odehrává se mimo dohled úřadů.
„Do státního rozpočtu směřuje přibližně 22 procent HDP. Pokud by došlo k přesunu celé šedé ekonomiky do legality, čistě mechanicky by dodatečné příjmy rozpočtu mohly dosáhnout 260 miliard korun ročně,“ spočítal pro Novinky analytik společnosti Investika Vít Hradil.
Dodal ale, že jde o krajně nepravděpodobný scénář. „Minimálně ze dvou důvodů. Zaprvé, lze předpokládat, že část těchto činností by v legálním režimu nemohla fungovat, protože by se přestaly vyplácet. Namísto zdanění by tedy zanikly. Zadruhé, náklady na jejich odhalení a zachycení by byly extrémně vysoké, jak společensky, tak ekonomicky,“ vysvětlil.
Spíše než úplnou eliminaci je podle něj možné představit si zmenšení šedé ekonomiky. Například na 10 procent HDP. „To by bylo na evropské poměry excelentní číslo. Rozpočtu by to mohlo přinést dodatečné daňové výnosy zhruba 74 miliard korun ročně. Jednalo by se však o skutečně husarský kousek,“ dodal Hradil.