Článek
„Podle nejnovější makroekonomické predikce ministerstva financí klesne letos schodek veřejných financí na 1,9 procenta HDP - hluboko pod limit Evropské unie. A to při rekordních investicích do dopravy, energetiky či obrany. Za Babiše bylo pět procent. My jsme trend otočili,“ napsal Stanjura na síti X.
„A řekli vám, že se vlastně chlubíte inflací?“ vpálila mu ve své reakci Schillerová s připomínkou prudkého růstu cen v minulých letech. „Pokles ukazatele je způsoben inflačním růstem HDP z 6,3 bilionu korun v roce 2021 na současných 8,8 bilionu - tedy o 40 procent!“ uvedla.
A dodala: „Samotný deficit rozpočtu jste nedokázal snížit ani o sto miliard korun. Rozpočet jste dostal s covidovým schodkem 376,6 miliardy a odevzdáte ho s bídou na 280 miliardách.“ Připomněla tak deficit státního rozpočtu, s nímž Stanjura počítá pro příští rok.
Jak to tedy je?
Poznámka Schillerové je relevantní, neboť ekonomický růst a inflace skutečně roli hrají. Přesto není pravda, že se vládě Petra Fialy (ODS) podařilo deficit veřejných financí srazit jen kosmeticky.
„Hodně poměrových ukazatelů vylepšila spíš inflace než ekonomický růst,“ poznamenal Petr Dufek z Banky Creditas. Zatímco loni ekonomika rostla o procento, tak v roce 2023 o čtyři desetiny klesla. Předtím rostla o 2,4 procenta a letos se očekává opět růst o 2,1 až 2,6 procenta.
Od roku 2021 podle něj HDP i se zohledněním inflace vzrostl skoro o 28 procent. Inflace z toho obstarala téměř 23 procent.
Analytik společnosti Investika Vít Hradil však upozornil, že pokud ekonomika mezi lety 2021 a 2025 v absolutních číslech narostla o 40 procent, jak říká Schillerová, tak i kdyby deficit rozpočtu zůstal stejný, tedy 376,6 miliardy Kč jako v roce 2021, jednalo by se nyní o mnohem menší zátěž a problém pro veřejné rozpočty.
„I teoretické zachování stejného deficitu by tak letos bylo oproti roku 2021 úspěchem. To, že ho vláda snížila, je pak pochopitelně úspěchem ještě větším,“ uvedl. Doplnil, že konsolidace nicméně není dostatečná.
V období rozbouřené inflace, jež Česko potrápila v minulých letech, je vyjádření deficitu v poměru k HDP podle Hradila jediným správným ukazatelem. Uvádění nominálních hodnot, jak to dělá Schillerová, je podle něj zavádějící.
Opozice chce rozpočet překopat
Stanjura v polovině srpna označil za svou prioritu při sestavování státního rozpočtu na příští rok udržení schodku veřejných financí na letošní úrovni, tedy jeho úřadem odhadovaných 1,9 procenta HDP.
Od loňska rozpočtu pomáhá řádově v desítkách miliard konsolidační balíček, v němž se vláda opřela o zvýšení řady daní. Na příští rok počítá Stanjura s deficitem o téměř 40 miliard vyšším, než je ten plánovaný pro letošek. Šéf státní kasy to zdůvodňuje hlavně financováním dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech a vyššími výdaji na obranu.
Tak, jak rozpočet koalice Spolu a STAN skládá, ho Schillerová zpochybňuje a upozorňuje, že po říjnových volbách zřejmě bude muset být přepracován. Kvůli volbám bude letos Sněmovna schvalovat rozpočet už v novém složení.
