Skoro to vypadá, že dají všechno všem. ANO ale na sliby chybějí peníze

ANO hovoří hlavně o lepším výběru daní, k čemuž má pomoci i znovuzavedení vylepšené elektronické evidence tržeb, digitalizace i hospodářský růst. Ten ovšem jakákoliv vláda může zpravidla ovlivnit jen nepatrně.

„Přísliby ANO, byť mnohé jsou mlhavější, by vyšly nejméně na sto miliard korun ročně navíc, ale spíše výrazně více. To jsou objemy, které nebude ani náznakem možné vygenerovat zamýšlenou redukcí šedé ekonomiky,“ řekl Novinkám ekonom Daniel Münich z think tanku IDEA při Cerge-EI.

„Stejně tak velmi vážně pochybuji o tom, že by se navrhovaným programem dalo z vyššího zadlužování vyrůst díky výrazně vyššímu ekonomickému růstu,“ dodal.

Program ANO podle něj nicméně obsahuje „řadu smysluplných a mnohdy i finančně nenáročných systémových opatření až reforem“.

I podle analytika Banky Creditas Petra Dufka jde o velmi široce pojatý program. „Ten je – na rozdíl od některých jiných – docela konkrétní,“ poznamenal. Nabízí však podle něj „možná až moc“ prioritních oblastí.

„S ohledem na strukturální díru ve státním rozpočtu bude nakonec třeba asi vybírat jen některé,“ konstatoval. Stávající ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje pro příští rok státní rozpočet s deficitem 286 miliard korun.

Přitom nejméně sto miliard chybí od snížení daně z příjmu zaměstnanců před čtyřmi lety, což prosadilo právě hnutí ANO společně s ODS a také SPD.

ANO teď ujišťuje, že potřebné peníze je schopné sehnat. „Víme přesně, kde na naše sliby vezmeme,“ prohlásil na čtvrtečním mítinku v Ostravě šéf hnutí Andrej Babiš.

Prostředky chce získat důsledným výběrem daní, potíráním práce načerno, vylepšenou evidencí tržeb či digitální Daňovou kobrou i transparentním soutěžením veřejných zakázek. „Tím masivně snížíme šedou ekonomiku v aktuální výši až jeden bilion korun,“ přesvědčuje Babiš.

Každý rok chce ANO navíc uspořit pět procent na provozu státu, veřejných zakázkách a redukci agend „díky důsledné a funkční digitalizaci“. „Další příjmy zajistíme podporou dlouhodobého hospodářského růstu. Jedno procento HDP znamená dvacet miliard pro státní rozpočet,“ dodal expremiér.

Až o třicet miliard by však státní rozpočet podle ekonomů připravilo jen zamýšlené snížení korporátní daně - ANO ji chce vrátit zpět z 21 na 19 procent. Na současnou úroveň ji loni zvedl vládní konsolidační balíček. Z poklesu firemní daně by profitoval i Babišův Agrofert.

O další miliardy by pak rozpočet zchudl kvůli návratu daňových výjimek typu školkovného či kvůli snížení odvodů živnostníků.

ANO se snaží voliče nalákat na celou sadu opatření, která mají přilepšit různým věkovým i profesním skupinám. Nejde o malé částky. Jedním z poměrně drahých slibů je i vyšší rodičovský příspěvek.

V Česku se za rok rodí zhruba 85 tisíc dětí. Pokud by každé z nich stát na příspěvku vyšlo na 400 tisíc korun, bylo by to o 50 tisíc Kč více než nyní. Celkem by tedy státní kasa musela přisypat minimálně 4,3 miliardy ročně.

Vláda Petra Fialy (ODS) omezila státní podporu jízdného ze 75 procent na 50 procent, ANO chce slevu vrátit na původní výši. „Oproti současnému stavu by byly zapotřebí dodatečné zhruba dvě miliardy korun ročně,“ odhadl pro Novinky hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Server Seznam Zprávy minulý týden upozornil, že Babišovi hejtmani se rozhodli, že tuto slevu vrátí lidem sami – tentokrát z krajských rozpočtů.

Zvýšení platů učitelů by podle Hradila proti současnému stavu znamenalo dodatečných asi 62 miliard korun ročně.

„Jelikož ovšem hnutí ANO hovoří o konci volebního období, tedy roku 2029, bylo by asi férovější počítat rozdíl mezi slibovanými 75 tisíci a platy, které by učitelé hypoteticky mohli mít, kdyby pouze pokračoval stávající trend,“ podotkl ekonom.

„Aktuálně mají učitelé asi 108 procent průměrné mzdy. Pokud by vlivem hnutí ANO v roce 2029 měli učitelé 130 namísto 108 procent průměrné mzdy, znamenalo by to dodatečný výdaj ve výši zhruba třiceti miliard,“ spočítal.

Co se týká bezúročných státních půjček na první bydlení, podle Hradila by velmi záleželo na tom, kam se v mezidobí vydají tržní úrokové sazby, protože právě ty představují náklad na jejich odpuštění.