Námluvy s SPD? ANO slibuje zákon o celostátním referendu

„Celostátní referendum? Jedna z jasných priorit hnutí ANO. Ústavní zákon máme připravený,“ napsal na síti X Vondráček.

V přiloženém videu z pořadu na CNN Prima News doplnil, že absenci celostátního referenda pokládá za mezeru v českém právním řádu. „Ústava s tím počítá. Můžete mít referendum na obci, na kraji, tak byste ho měli mít i na celostátní úrovni. O parametrech ať se vede debata. Ale jeden z prvních návrhů, který předloží hnutí ANO, bude návrh ústavního zákona o celostátním referendu,“ tvrdil.

V Česku se konalo jediné celostátní referendum, a to o vstoupení země do EU v roce 2003. K jeho vyhlášení bylo potřeba přijmout zvláštní zákon.

Vondráček na otázku Novinek, zda by se podle něj mělo umožnit všelidové hlasování i o setrvání v Evropské unii nebo v NATO, což jsou požadavky hnutí SPD Tomia Okamury nebo komunistického Stačilo!, odpověděl: „Náš návrh to nyní neumožňuje, protože jsme to takto už v minulosti napsali. A takto to budeme prosazovat.“

Novinky oslovily s otázkou, zda by ANO dovolilo lidem hlasovat o EU a NATO, také prvního místopředsedu hnutí Karla Havlíčka. „Nikoliv, to dlouhodobě odmítáme,“ odpověděl. S dalšími otázkami odkázal na Vondráčka. Ten však na otázku, o jakých tématech by tedy lidé mohli v referendu hlasovat, už neodpověděl.

Zákon o celostátním referendu je jeden z programových bodů SPD, které by rádo po volbách složilo s ANO vládní koalici. „Občané musí mít právo v referendu rozhodovat o zásadních otázkách týkajících se budoucnosti země,“ uvádí.

Prosazuje to i Stačilo!, které se v průzkumech pohybuje okolo pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny. „Umožníme občanům rozhodnout o účasti v EU a NATO,“ píše ve své deklaraci.

Naopak strany vládní koalice celostátní referendum odmítají. Přijetí ústavního zákona by mohly bránit v Senátu, kde si minimálně do senátních voleb v roce 2028 udrží většinu. K ústavním zákonům je totiž potřeba alespoň 120 poslanců ve Sněmovně a tři pětiny přítomných senátorů v horní komoře.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) je překvapený, že ANO téma vůbec vytahuje. „Nevím to, ale nabízí se otázka, zda spíše nejde o snahu se někomu zalíbit,“ řekl Novinkám. Nevnímá, že by byl zákon o referendu třeba. „Spíše mi připadá, že je toto téma účelově předvolební,“ poznamenal Vystrčil.

Referendum nepodporují ani lidovci. „Vidíte, jak to vypadá, když máme přímou volbu prezidenta. Dochází k obrovské polarizaci společnosti. Referenda ‚ano - ne‘ by v době sociálních sítí a rozdělené společnosti prohloubila špatnou atmosféru,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek.

Poslanec Michal Zuna (TOP 09) zavedení referenda pokládá za rizikový populismus. „Celostátní referenda zpravidla doprovází kampaň, ne výjimečně zavádějící a plná dezinformací,“ poznamenal.

Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela připomněl, že v současnosti se mohou lidé vyjadřovat v obcích i krajích. Krajské referendum se však nikdy nepořádalo, neboť o něj nikdo nežádal. V polarizované společnosti je podle něj využívání referenda značně riskantní.

„Dosud byly všechny návrhy na celostátní referendum koncipovány tak, aby se mohlo rozhodovat o závažných otázkách vnitřní a vnější bezpečnostní politiky. Ale zároveň platí obava, že by referendum mohlo vést ke špatnému důsledku,“ potvrdil Kysela.

„Nabízí se otázka, o čem by se tedy rozhodovat v referendu mělo,“ dodal.

Zdůraznil, že když některé strany spojí referendum s debatami o změně režimu, o kterém hovoří například politický spolek Svatopluk napojený na hnutí Stačilo, lze hovořit o tzv. plebiscitním cesarismu. „Silná hlava výkonné moci se opírá o souhlas masy lidu v hlasováních v podobě ano/ne. Žádné debaty, vyjednávání, kompromisy, ohledy na menšiny,“ varoval Kysela.