Článek
Podle Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum, se promění základní spojenci, o které se bude český kabinet opírat. „Je možné, že se víc přikloníme k režimům, které oslabují demokracii, jako je Maďarsko nebo Slovensko. Myslím ale, že šéf ANO Andrej Babiš má ambici hledat spojence napříč Unií,“ říká Daněk.
Nová česká vláda by se podle Daňka mohla víc otevřít Německu. „Andrej Babiš si může rozumět s německým kancléřem a předsedou konzervativní Křesťansko‑demokratické unie Friedrichem Merzem, pokud jde o bezpečnost, ochranu hranic, migrační politiku, ale také konkurenceschopnost. Spojit by je mohlo například téma budoucnosti evropských automobilek,“ míní Daněk.
Babiš se přitom již nechal slyšet, že jako premiér hodlá v maximální možné míře rozhodovat o české zahraniční politice bez ohledu na to, kdo nakonec bude šéfem diplomacie. „Zahraniční politiku stejně budu garantovat já,“ prohlásil v úterý ve svém příspěvku na sociálních sítích.
O post šéfa Černínského paláce se přitom stále uchází čestný prezident Motoristů Turek. Nezabránilo mu v tom ani to, že Deník N zveřejnil jeho údajné rasistické a xenofobní výroky na sociálních sítích. Prezident Petr Pavel se ale nechal slyšet, že pokud jsou Turkovy výroky autentické, nemůže být ministrem.
Dosud platilo, že ústavní činitelé se několikrát do roka scházeli, aby ladili společnou zahraniční politiku. Těchto schůzek se na Hradě účastnili prezident, premiér, ministr zahraničí a někdy také předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny. Zatím není jasné, jestli bude tento formát pokračovat.
SPD zastíní ANO
Babišovo hnutí ANO společně s maďarskou stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána a rakouskými Svobodnými (FPÖ) založily Patrioty pro Evropu po loňských eurovolbách. Jejím členem byl také Turek, který ale zvolením do Sněmovny o mandát europoslance přišel. Ivan David, jediný zástupce SPD v europarlamentu, je zase členem frakce Identita a demokracie. V ní je také například německá krajně pravicová AfD.
Frakci vnímají v Evropském parlamentu jako silně pravicovou a euroskeptickou. „Z tohoto pohledu by pro Česko bylo výhodnější, kdyby za SPD ve vládě zasedli odborníci, kteří nejsou s touto stranou tak svázaní,“ domnívá se Daněk a připomíná, že „poslanci této frakce běžně hlasují pro podporu Ruska, proti podpoře Ukrajiny a proti posilování evropské integrace“.
SPD a její předseda Tomio Okamura, který by se měl stát předsedou Poslanecké sněmovny, budí v Evropě obavy i kvůli svému předvolebnímu programu, ve kterém požadovali referendum o členství Česka v Unii. To ale ANO odmítá a i samo SPD už od referenda couvá.
„Před i po volbách jsme kategoricky řekli, že nepřipadá v úvahu jakákoliv diskuze o vystoupení z Evropské unie nebo z NATO, a to ani ve smyslu referenda,“ potvrdil stanovisko svého hnutí místopředseda Karel Havlíček.
