Článek
„Budeme dělat takovou zahraniční politiku, jakou jsme dělali, když jsme byli ve vládě. To znamená, že vždy bude hlavně ve prospěch českých občanů a českých firem. Lidé nás znají, vědí, že nepotáhneme zemi někam na Východ, jak se o nás stále snaží někdo tvrdit,“ řekla Novinkám předsedkyně poslaneckého klubu ANO a členka zahraničního výboru Alena Schillerová.
„Nikdy jsme nešli cestou laciných gest, ale vždy šlo o pragmatickou zahraniční politiku a diplomacii,“ dodala.
Předseda ANO Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník prohlásil: „To je jenom strašení. My jsme ve vládě byli a měli jsme jasnou orientaci. My jsme na straně občanů České republiky. My jsme na straně Česka.“
Experti ANO mlčí
S otázkou, jaká by byla zahraniční politika případné vlády ANO, Novinky oslovily Babiše, stínového ministra zahraničí a europoslance Jaroslava Bžocha, šéfa zahraničního výboru Sněmovny Richarda Brabce, místopředsedu výboru Radka Vondráčka, senátorku a členku zahraničního výboru Janu Mračkovou Vildumetzovou nebo europoslankyni a místopředsedkyni frakce Patrioti pro Evropu Kláru Dostálovou. Ani jeden však na otázku neodpověděl.
V očích zahraničních partnerů se postavení ANO od roku 2021, kdy ho ve Strakově akademii vystřídala vláda Petra Fialy (ODS), jasně posunulo, a to především kvůli změnám v Evropském parlamentu.
Do loňského roku byli europoslanci ANO členy frakce Renew Europe a evropské strany ALDE. Po eurovolbách však spolu s euroskeptickými stranami, jako je Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové, založilo frakci Patrioti pro Evropu.
Ta se staví kriticky k pomoci Ukrajině, za kterou naopak stojí většina lídrů západních evropských států, jako jsou Francie, Británie, Německo, ale i Finsko, Dánsko nebo Polsko.
Petříček: Významné státy si od Babiše dají odstup
Dobrému jménu frakce nepomáhá ani odsouzení Le Penové za zpronevěru finančních prostředků Evropského parlamentu. Mezi Patrioty a většinou v Unii vykopává příkop i Orbán, který loni navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina a letos ukončil Maďarsku členství u Mezinárodního trestního soudu, který vydal zatykač na Putina i izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
„ANO se opírá o Patrioty, kde hledá i své spojence. To Andreje Babiše izoluje. Současní lídři významných evropských zemí jako Německo, Polsko nebo Francie si právě kvůli tomu budou držet odstup. V Radě EU bude mít jen malé množství blízkých spojenců,“ řekl Novinkám Tomáš Petříček (ex ČSSD), který coby ministr zahraničí seděl v Babišově vládě.
Vliv budou mít koaliční strany
Jakým směrem by se zahraniční politika ANO ubírala, nezáleží pouze na hnutí, ale i na případných koaličních dohodách ve vládě. Do ní se k ANO zatím hlásí SPD, Motoristé a Stačilo! Všechny tři strany jsou k Unii značně kritické, SPD i Stačilo! by z ní chtěly vystoupit. U Stačilo! a Motoristů navíc vůbec není jisté, zda se do Sněmovny dostanou.
V čem s největší pravděpodobností nastane změna, bude omezení pomoci Ukrajině. SPD i Stačilo! shodně hlásají, že Ukrajincům už „ani korunu“, a k podpoře je kritický i Babiš.
„S vládou ANO bychom už určitě nebyli první, kdo se vydá s pomocí do Kyjeva,“ poznamenal ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
„V případě, že by zahraniční politiku spolutvořilo SPD nebo Stačilo!, které mají proruské postoje, byl by obrat velký. Ale o to Babiš nestojí. Vycházel bych z toho, že Babiše zahraniční politika tolik nezajímá. Bude chtít mít klid, nebude se chtít handrkovat. Řekl bych, že bude usilovat o menšinovou vládu za podpory nějaké strany,“ uvedl Dostál.
Nečitelní
Petříček soudí, že ANO nemá jasnou zahraničněpolitickou strategii. „Stačí se podívat, jak lavíruje ohledně postoje k současné americké administrativě a její politice. Ale je pravda, že Andrej Babiš má velmi blízko k Orbánovi a nikdy se nevymezoval vůči jeho zahraniční politice, která je k Rusku a Číně velmi vstřícná. Navíc zastává hodně ambivalentní postoje k Ukrajině a její podpoře,“ poznamenal Petříček.
Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský, o kterém se spekuluje jako o možném adeptovi na příštího ministra obrany, nicméně nevnímá příští volby jako křižovatku mezi Východem a Západem. „Lakovat ANO na proruskou stranu je cesta ke zmaru,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
