Ztracený národ z Kolumbie: DNA analýza odhalila dávnou lidskou linii, která beze stopy zmizela

DNA byla extrahována ze zubů a kostí 21 jedinců, které pokrývají období od 6000 let před současností až po poslední staletí před příchodem Evropanů. Mezi nimi se nacházelo sedm jedinců, jejichž genetický profil se nepodobá žádné známé populaci ani v Americe, ani jinde na světě.

„Představují dosud nepopsanou genetickou linii, jde o zcela novou větev,“ vysvětlila koncem srpna podle agentury Reuters Dr. Andrea Casasová z Genetického institutu Národní univerzity v Kolumbii.

Tito lidé, označovaní podle naleziště Checua, tak představují zcela izolovanou linii, která později vymizela.

Samotné lidské pozůstatky použité pro aktuální analýzu pocházejí z různých starších výzkumů.

Kupříkladu analýza zachovalé lebky ukázala na neobvyklý tvar a specifické zdravotní problémy. Zuby nesly podle studie v odborném časopise Science Advances stopy abscesů a infekcí, což se liší od zubního kazu typického pro pozdější obyvatele regionu.

Vědci se domnívají, že strava této populace mohla být ovlivněna sopečnou činností. Pokud byla nadzemní vegetace zničena, lidé se museli spoléhat na podzemní hlízy, například brambory.

Přibližně před dvěma tisíci lety došlo k dramatické proměně. Genetické stopy Checua zcela mizí a region obsazuje nová populace. Tito lidé s sebou přinesli nejen nové genetické znaky, ale také odlišné technologie – keramiku a propracovanější zemědělské postupy.

„Úplná genetická výměna je v Jižní Americe mimořádně vzácná,“ zdůraznila Kim-Louise Kretteková ze Senckenbergova centra pro lidskou evoluci a paleoenvironment v Německu.

Podle odborníků je důležité odlišovat genetickou příbuznost od kulturní identity. Genetická data jsou jen částí příběhu, nesmějí se zaměňovat s kulturní identitou živých komunit. Výzkumníci proto spolupracovali s představiteli současných komunit Muisca, aby výsledky interpretovali citlivě a s ohledem na historické dědictví regionu.

Objev ukazuje, že osídlení Ameriky nebylo lineárním procesem, ale složitou mozaikou různých vln migrací, které se někdy propojily, jindy zanikly beze stopy. Populace Checua představuje fascinující „větev rodokmenu“, která se kdysi oddělila, ale nezanechala pokračovatele.

„Je to připomínka toho, že lidská historie je mnohem složitější, než si dokážeme představit,“ shrnula Kretteková.

Podobné objevy ukazují sílu moderní vědy: díky metodám sekvenování DNA dokážeme nahlédnout do kapitol lidského příběhu, které by jinak byly navždy zapomenuty. Každá taková studie posouvá hranice našeho poznání, pomáhá chápat pestrost a složitost lidské evoluce a připomíná, že současné populace jsou jen jedním z výsledků dlouhého a spletitého procesu, v němž mnohé linie zanikly.