Článek
Podle odborníků jde o jeden z nejvýznamnějších objevů souvisejících s touto záhadnou kulturou za poslední roky.
Drony jako klíč k tajemství
Objev provedl tým z Archeologického a antropologického výzkumného ústavu Kuélap (INAAK) v lokalitě Ollape na severu Peru. Právě zde mezi 9. a 15. stoletím našeho letopočtu vzkvétala tajuplná civilizace Chachapoyas.
Archaeologists in Peru's Amazon region have uncovered two rare, 1,000-year-old ceremonial stone club heads along with roughly 200 ancient structures and a unique zigzag frieze. https://t.co/wjMt3Ovmzx https://t.co/wjMt3Ovmzx
— Reuters Science News (@ReutersScience) August 9, 2025
K průzkumu byla využita špičková technologie LIDAR (Light Detection and Ranging), typ laserové detekce, která dokáže „prohlédnout“ hustý mlžný les a odhalit to, co bylo po staletí skryto. Drony vybavené senzory technologie LIDAR zmapovaly terén a identifikovaly struktury, které by klasickými metodami nebylo možné objevit.
Výsledkem zkoumání byla rozsáhlá síť více než dvou set dosud neznámých staveb rozesetých po horském terénu. Mezi nimi dominují obřadní prostory a kruhové budovy zdobené architektonickými vlysy. Jeden z nich – složitý klikatý motiv – byl v této oblasti zaznamenán vůbec poprvé.
Tyto nálezy naznačují, že území civilizace Chachapoyas bylo mnohem větší, než se dosud předpokládalo, a její osady sahaly daleko za hranice známého opevněného města Kuélap.
Starobylá civilizace Chachapoyas
Chachapoyas, v češtině přezdívaní jako „lidé z mraků“ nebo „oblační bojovníci“, obývali mlžné lesy dnešního peruánského regionu Amazonas přibližně mezi lety 900 a 1500 n. l.
Tato civilizace dokázala prosperovat v jednom z nejnáročnějších prostředí Peru. V horách s nadmořskou výškou okolo 3000 metrů budovali impozantní kamenná města a pevnosti.
Kultura Chachapoyas se proslavila především svými charakteristickými sarkofágy, pohřebními zvyky a vyspělými architektonickými technikami, které mistrně přizpůsobila strmým andským svahům.
Archeologické nálezy ukazují, že šlo o vysoce organizovanou společnost s propracovanou hierarchií osídlení a rozsáhlými obchodními sítěmi, jež propojovaly povodí Amazonky s horskými oblastmi Peru.
Nejznámějším dokladem jejich inženýrského umu je monumentální opevněné město Kuélap. Civilizace si udržela svou nezávislost až do konce 15. století, kdy podlehla nadvládě Inků.
Obřadní palice a odkaz Chavínské kultury
Nejcennějšími artefakty jsou dvě obřadní palice se zdobenými hlavami nalezené v troskách obvodové zdi jedné z kruhových staveb. Podle vědců byly záměrně umístěny způsobem, který naznačuje hluboký náboženský nebo symbolický význam – pravděpodobně sloužily jako oběti nebo značky posvátného prostoru.
Nejcennějšími artefakty jsou obřadní palice se zdobenými hlavami.
Palice navíc vykazují rysy připomínající mnohem starší Chavínskou kulturu, která vzkvétala v peruánských horách mezi lety 900 a 200 př. n. l.
Toto spojení je vzhledem k časové i geografické vzdálenosti obou kultur velmi překvapivé. Odborníci se domnívají, že by mohlo jít o dosud neznámou formu kulturní návaznosti nebo o regionální adaptaci, která se na území Chachapoyas vyvinula.
„Výjimečnost tohoto objevu spočívá především v tom, že přináší zcela nové poznatky o společnosti, která tuto oblast dnešního regionu Amazonas obývala, a přitom zůstává stále málo prozkoumaná,“ uvedl pro agenturu Reuters vedoucí archeolog Pablo Solis.
#PrensaInaak| 🟤 Descubren cabezas clavas y más de 200 estructuras prehispánicas en el sitio arqueológico Ollape. El...
Posted by INAAK - UNTRM on Monday, August 4, 2025
Nové možnosti pro archeologii v Amazonii
Peru se řadí mezi země s nejbohatším archeologickým dědictvím na světě. K jeho nejznámějším památkám patří ikonické incké město Machu Picchu a záhadné obrazce na planině Nazca. Objev v Ollape přidává do této mozaiky další střípek.
Úspěšné použití technologie LIDAR navíc otevírá cestu k systematickému průzkumu rozsáhlých oblastí mlžných lesů, kde může pod hustou vegetací stále čekat mnoho dalších skrytých pokladů.
LIDAR
LIDAR (Light Detection and Ranging) je technologie, která využívá laserové paprsky k dálkovému měření vzdálenosti a mapování terénu ve 3D. Pracuje na principu vysílání pulsů laserového světla, které se odráží od povrchu a vrací se zpět ke světelnému senzoru. Na základě času potřebného k návratu paprsku a jeho intenzity dokáže vytvořit detailní 3D mapy krajiny. Jde vlastně o jakousi světelnou obdobu radaru, který podobně pracuje v oblasti rádiových vln.
Použití LIDARu v archeologii:
LIDAR se v archeologii využívá především k odhalování struktur, které jsou zakryty vegetací nebo jinými vrstvami povrchu. Tato technologie umožňuje mimo jiné objevovat ztracená města – například ve Střední Americe LIDAR odhalil zbytky řady mayských měst zarostlých hustými pralesy. LIDAR totiž dokáže přesně mapovat terénní struktury a odhalit valy, terasy nebo staré cesty.
Výhodou LIDARu je rychlý sběr dat, například z letadel nebo družic. Skenování velkých ploch umožňuje archeologům efektivně plánovat další výzkum. Nevýhodou LIDARu je jeho poměrně vysoká finanční náročnost. Proto je důležité, aby se o již existující data podělili odborníci z více různých oborů.
Technologie LIDAR jako taková se začala vyvíjet v 60. letech 20. století a původně byla využívána v oblastech, jako je meteorologie, dálkový průzkum Země a mapování atmosféry. V archeologii se LIDAR začal uplatňovat až na počátku 21. století, kdy se technologie stala dostupnější a výkonnější. Průlom nastal v roce 2009, kdy byla pomocí LIDARu odhalena rozsáhlá síť mayských osad skrytých pod hustými pralesy. Od té doby se používá stále častěji, zejména pro mapování terénu a objevování starověkých staveb a cest.
