Hlavní obsah

Změny na Filozofické fakultě UK. Slučování ústavů a úpravy studijních programů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze sloučí některé ústavy a upraví studijní programy. Spojování pracovišť navazuje na dokument, který schválil akademický senát fakulty. Mimo jiné má usnadnit řízení a vytvářet nové příležitosti pro rozvoj a spolupráci oborů. Zatím se nově rozšířil např. Ústav Českého národního korpusu, úprava studijního programu čeká Ústav východoevropských studií.

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

Filozofická fakulta UK

Článek

Připravuje se i nový způsob rozdělování peněz na katedry a ústavy, oznámily v úterý proděkanka FF UK Michaela Slussareff a děkanka fakulty Eva Lehečková.

„FF UK se dlouhodobě potýká s nedostatečným finančním ohodnocením vedoucích kateder a ústavů a jejich nedostatečnou podporou v jejich rozvoji jednak manažerských dovedností, jednak podpory při rozvoji jejich základních součástí. To se snažíme postupně měnit. Snížení počtu základních součástí umožní jednak efektivnější práci s vedeními základních součástí, jednak jejich lepší ohodnocení,“ uvedly Lehečková a Slussareff.

Za další benefity sloučení některých kateder a ústavů označily spojení sil pracovišť při zajišťování výuky a vědeckém bádání.

Humanitní vědy už stahují ztrátu

Věda a školy

Slučování od července a od října

Od 1. října se do jednoho pracoviště spojí nynější Ústav etnologie, Katedra středoevropských studií a Katedra jihovýchodoevropských a balkanistických studií.

Zatím se k 1. červenci, jak již minulý měsíc fakulta informovala, do nového Ústavu Českého národního korpusu sloučily Ústav teoretické a komputační lingvistiky a Ústav Českého národního korpusu a do nového Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících zase Ústav bohemistických studií a Ústav jazyků a komunikace neslyšících.

Podle proděkanky pro vnější vztahy a další vzdělávání FF UK se změny nijak nedotknou aktuálně přijatých nebo studujících v jednotlivých studijních programech. Doplnila, že o dalších možných organizačních změnách ve struktuře pracovišť fakulty se vede diskuse.

Úprava čeká i jeden ze studijních programů, Východoevropská studia na Ústavu východoevropských studií FF UK. Pro akademický rok 2024/2025 nebude přijímací řízení pro studium litevštiny a lotyštiny, stávající studenti budou moci dostudovat. Důvodem pro rozhodnutí je to, že tyto specializace měly v posledních letech málo studentů. Výuku jazyka a kultury chce ale vedení FF UK udržet, sdělily jeho zástupkyně. Litevštinu a lotyštinu by se tak mohli učit studenti a absolventi jiných oborů, a to například v připravovaném univerzitním modelu studia certifikovaných malých diplomů.

Rektory nově vede Milena Králíčková z Univerzity Karlovy

Věda a školy

Univerzita Karlova (UK) nedávno upravila způsob, jak rozděluje finance ze státního rozpočtu mezi své fakulty a další pracoviště, řekl ČTK kvestor UK Martin Maňásek (kvestor je akademický správní úředník, který řídí hospodaření a vnitřní správu VŠ a vystupuje jejím jménem podle pravomocí daných rektorem a vnitřními předpisy - pozn. red.). Mimo jiné se podle něj navýší podpora malých studijních programů, z nichž většina je na humanitněvědních fakultách.

„Zda tyto programy budou v následujícím roce pracovat s vyšším rozpočtem než letos, ale záleží na celkovém objemu peněz pro univerzity,“ dodal Maňásek.

FF UK vedle organizačních změn připravuje nový způsob rozdělování peněz na katedry a ústavy, jak sdělily děkanka a proděkanka. Finance by se měly na pracoviště posílat podle počtu studujících, podle odvedených závěrečných prací, vědeckých výsledků, získaných projektů a podobně. Zda změny přinesou na fakultu v roce 2024 více peněz, ale podle vedení FF UK bude záviset na podobě státního rozpočtu.

Podfinancované vysoké školství

Na podfinancovanost tuzemského vysokého školství upozorňují mj. Česká konference rektorů a Rada vysokých škol. Podle nich je potřeba navýšit podíl peněz určených univerzitám na úroveň 0,65 procenta HDP, nyní je v Česku tento podíl nižší než v ostatních zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Jak dříve upozornili vysokoškolští pedagogové a odboráři ve školství, podíl výdajů na VŠ vzdělávání ze státního rozpočtu dosahuje historického minima – výdaje podle nich klesly z 0,66 procenta v roce 2009 na letošních 0,42 procenta. Podíl výdajů v západních státech činí obvykle mezi jedním procentem a 1,5 procenta.

„Ostuda a hanebnost.“ Vysokoškolští pedagogové protestovali na Den učitelů proti nízkým platům

Věda a školy

Nejvíce jsou podle zjištění pracovní skupiny při ministerstvu školství (MŠMT) podfinancované humanitněvědní fakulty.

Podle návrhu rozpočtu na rok 2024, který připravilo ministerstvo financí, by se rozpočet měl snižovat. Na vědu a výzkum by se měl snížit o desetinu, MŠMT by v roce 2024 mělo mít na výdaje 235,75 miliardy korun, tedy o 29,27 miliardy korun méně než letos.

Odbory a vědci přišli s peticí proti návrhu změn pravomocí výzkumných ústavů

Věda a školy

Může se vám hodit na Firmy.cz: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Reklama

Související články

Zájem o studium humanitních oborů roste

Zájem o studium humanitních oborů roste. Loni na fakultách humanitního a sociálně-vědního zaměření studovalo 44 810 vysokoškoláků, o 8,4 procenta více než...

Výběr článků

Načítám