Článek
„Zrušení gumového paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc navrhneme zcela určitě a co nejdříve,“ uvedl pro Novinky místopředseda ANO a stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček.
Trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc platí od února, zavedla jej poslední novela zákona o ukrajinských uprchlících Lex Ukrajina.
Ministr Rakušan se musel bránit výtkám, že nový trestný čin „přilepil“ právě k zákonu o uprchlících, a také, že se v něm zavádí povinnost Rusů vzdát se nejdříve ruského občanství, pokud by chtěli získat to české. „Oba dva návrhy věcnou souvislost s bezpečnostními hrozbami jednoznačně mají,“ odpovídal během projednávání zákona.
Rakušan ve Sněmovně zmínil i konkrétní příklad jednání, které by mohl nový paragraf postihovat, což před jeho platností nebylo možné. Popsal, že skupina osob v Praze dokumentovala metro, obchodní domy či vánoční trhy a sledovala a fotografovala politiky a novináře včetně jejich rodin.
„Existovaly prokazatelné informace, že tyto aktivity jsou součástí přípravy útoku, policie proti těmto osobám ale nemohla na základě stávající legislativy zasáhnout. Pachatelé beztrestně opustili území Česka,“ uváděl Rakušan.
Podle přijatého paragrafu bude rokem až pěti lety vězení potrestán ten, kdo ohrozí bezpečnost Česka tím, že „vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“, nebo naruší svrchovanost, když „pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky“. Pokud způsobí škodu velkého rozsahu nebo získá velký prospěch, hrozí mu pět až dvanáct let za mřížemi.
Opozice již během schvalování zákona kritizovala neurčité vymezení. „Ten paragraf je gumový,“ uváděl už tehdy Vondráček. Kritici se však našli i mezi zákonodárci zvolenými za vládní strany.
„Je to široce definovaný pojem, snadno zneužitelný,“ řekl například senátor Zdeněk Hraba (nestr. za ODS). Senát zákon neschválil ani nevrátil Sněmovně, zamířil tak k podpisu prezidentovi. Dohromady 24 senátorů však podalo návrh k Ústavnímu soudu na zrušení nového paragrafu, soud zatím ve věci nerozhodl.
Pokud se ANO, jež patří k favoritům podzimních voleb, ujme vlády, chystá také změny v trestním zákoníku, konkrétnější ale Vondráček na dotaz Novinek nebyl. „Přijatý nový trestní zákoník byl do značné míry kompromisem a byli jsme limitováni časem. Takže případnou další navazující novelizaci lze předpokládat,“ poznamenal.
Rozsáhlou novelu trestního zákoníku podepsal prezident Petr Pavel v půlce července, platit začne od začátku roku 2026. Má například posílit zavádění alternativních trestů, a ulevit tak věznicím.
Také další opoziční strany chystají změny v trestním zákoníku. Na dotaz, co by chtěl změnit, odpověděl předseda SPD Tomio Okamura: „Hnutí SPD před dvěma měsíci podalo do Sněmovny novelu trestního zákoníku, kde navrhujeme, aby bylo cizincům, kteří u nás spáchají trestný čin, automaticky ukončeno povolení k pobytu.“
Dá se tedy čekat, že podobnou změnu budou chtít poslanci SPD prosadit v příštím volebním období. Právě o hnutí SPD se přitom nejčastěji mluví jako o možném vládním partnerovi ANO.
Zástupci KSČM, kteří usilují o mandáty na kandidátce Stačilo!, na otázku, co by chtěli na trestním zákoníku změnit, neodpověděli. Nedávno však kritizovali trestnost propagace komunistického hnutí, za kterou bude od 1. ledna 2026 hrozit rok až pět let vězení.
