Hlavní obsah

Zkáza Sodomy a Gomory zřejmě není výmysl. Vědci odhalili stopy po úderu z kosmu

28. 9. 2021, 15:26

Mezinárodní tým i s českou účastí se věnoval analýzám hornin na lokalitě Tall el-Hammam v dnešním Jordánsku. V horninách vědci odhalili stopy po explozi mimozemského tělesa v atmosféře, možná i komety, která se dokonce teoreticky mohla stát předobrazem zničení biblické Sodomy a Gomory.

Foto: Přírodovědecká fakulta UK

Dnešní pohled na území Tall el-Hammam

Článek

Město v lokalitě Tall el-Hammam poblíž Mrtvého moře bylo zlikvidováno asi před 3600 lety, načež se oblast stala po staletí neobyvatelnou, sdělili vědci ve studii zveřejněné minulý týden.

Jak uvádí list The Times of Israel, událost mohla inspirovat pozdější biblický popis „Bohem zničeného hříšného města Sodoma“. Podle popisu knihy Genesis v kapitole 19 zničil Hospodin Sodomu a Gomoru ohněm a sírou.

Mayové postavili mohutnou pyramidu, aby je ochránila před dalším výbuchem sopky

Věda a školy

Podle vědců šlo o výraznější incident, než jakým byl „tunguzský meteorit“, který explodoval roku 1908 nad sibiřskou oblastí Tunguska, kdy zřejmě původní asteroid „odpálil“ 1000krát více energie než atomová bomba v Hirošimě, připomíná The Times of Israel s odkazem na odborný časopis Nature.

Lidnatější než Jericho či Jeruzalém

Jordánská lokalita Tall el-Hammam byla každopádně v období střední doby bronzové kvetoucím civilizačním centrem, které svou velikostí a počtem obyvatel až čtyřikrát převyšovala např. známější nedaleké Jericho či dokonce Jeruzalém, jak informují zástupci pražské Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK).

Podobně jako další sídla v okolí Jordánu jej však čekal tragický osud – okolo roku 1600 př. n. l. se po civilizaci na dlouhých 600 let slehla zem.

Foto: Přírodovědecká fakulta UK

Ilustrační pohled na palác před a po zničení

Oblast Jordánského údolí se nachází na tektonickém zlomu mezi africkou a arabskou litosférickou deskou. Spodní vrstvu tvoří karbonské sedimenty, na nich jsou vrstvy vyvřelin, dále vrstvy břidlic a nahoře nejrůznější náplavy. Ve vrchní části pak řeka s řadou vedlejších pramenů, existovalo zde dokonce i velké jezero. Souhrn těchto charakteristik vytváří podle archeologů, geologů a dalších odborníků příhodné podmínky pro zemědělství, podobné např. těm egyptským, kde také existuje zemědělská půda obklopená pouští.

Izraelci po 60 letech odhalili další svitky od Mrtvého moře

Věda a školy

„Proto byla tato oblast dlouhodobě zemědělsky využívána, což vedlo k hromadění úrody a následně k vytvoření opevněných lidských sídel. Civilizační vrchol zažila tato oblast ve vrcholné době bronzové, kdy v této oblasti existovala tři významná sídla: největší Tall el-Hammam, dále Tall Nimrin a Jericho. Žilo zde okolo 50 tisíc lidí,“ popsal český geofyzik Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty UK, který byl součástí výzkumného týmu.

Foto: Přírodovědecká fakulta UK

Místo vykopávek v paláci

Archeologické práce, které v Tall el-Hammam probíhají od roku 2005, podle něj postupně naznačovaly, že zkáza města musela mít velmi zvláštní příčinu. Hradby, které obklopovaly město, byly v jedné části jakoby „ustřižené“, podobný vzorec je patrný i u výškového paláce uvnitř města. Hlavním materiálem staveb byly sušené cihly, které mají na povrchu znatelné stopy působení vysokých teplot. Mezi nimi bylo nalezeno i mnoho kostí, které byly neobvyklým způsobem rozdrceny.

Proto kontaktovali místní archeologové mezinárodní skupinu vědců, kteří se dlouhodobě zabývají analýzou míst, která v minulosti prošla teplotními a destruktivními změnami v důsledku mimozemského tělesa.

Taveno teplotou 2000 °C

Vědecká část výzkumu se z velké části věnovala tomu, jak příslušné materiály reagují na vysoké teploty – cílem tak bylo určit, za jakých teplot mohlo k podobným změnám materiálů dojít. Ukázalo se, že velká část vzorků byla tavena za vysokých teplot, okolo 18 procent bylo taveno dokonce teplotou nad 2000 stupňů Celsia.

Foto: Přírodovědecká fakulta UK

Taveniny kamenů v okolí zachovalých kosterních pozůstatků

Zároveň se v příslušné vrstvě vyskytovaly i materiály, které se v zemské kůře vyskytují velmi málo, např. těžké kovy jako zlato, platina či iridium, a to ve stavu taveniny. Analýza zjistila, že zastoupení těchto kovů odpovídá poměrům těchto prvků, které se vyskytují v meteoritech či kometách.

Další stopou byla přítomnost tzv. šokových křemenů, tedy křemene se zvláštně deformovanou krystalickou mřížkou, k níž je zapotřebí velká energie a které jsou výsledkem impaktů či nukleárních explozí.

Češi přispěli k výzkumu dopadu velkých těles na Zemi

Věda a školy

„Všechny tyto stopy vedly vědecký tým k myšlence, že mohlo jít o stopy impaktu mimozemského tělesa,“ konstatoval Kletetschka.

Kde je kráter?

Srážka zemského povrchu s mimozemským tělesem by ale zanechala stopu v podobě impaktního kráteru, který však na místě chybí. Kletetschka s kolegy se ale setkal s podobným vzorcem právě při výzkumu tunguské události.

Předpokládají, že došlo k jevu, jemuž říkají anglicky airburst, tedy výbuchu porézního tělesa v zemské atmosféře, díky němuž je materiál ze země velmi rychle nasát, roztaven a zpět „prší“ v podobě drobných částeček. Tento mechanismus by také vysvětlil „odstřižení“ hradeb a paláce města a také selektivní poničení města z jedné strany.

Foto: Přírodovědecká fakulta UK

Mapka oblasti

Bylo však třeba ještě vyloučit možnost, že byly horniny nataveny jinou mocnou přírodní silou pozemského původu – tedy blesky. Kletetschka musel přistoupit k analýze materiálu z hlediska magnetismu. Horniny, které jsou nataveny úderem blesku, jsou magneticky nasycené, tj. jejich magnetismus dosahuje maximální možné míry. Ukázalo se ale, že vzorky natavených hornin byly magneticky nasycené asi jen z jednoho procenta, tudíž zásah blesku bylo možné vyloučit.

Stromy podávají svědectví o tunguské události, ničivé explozi v roce 1908

Věda a školy

„Tady se stejně jako v Tungusce vyskytují tzv. mikrosferule, tedy kuličky nataveného materiálu velké méně než desetina milimetru, které vznikají za vysokých teplot. S tunguzskou událostí spojuje toto místo i absence kráteru za přítomnosti jiných, poměrně zřetelných stop po impaktu mimozemského tělesa. Připočteme-li k tomu svědectví ve starohebrejské literatuře, která mohla být ozvěnou delší orálně předávané tradice, zdá se být představa o explozi mimozemského tělesa poměrně dobře podložená,” uzavřel Kletetschka.

Reklama

Související články

Výběr článků