Článek
Raketa Dlouhý pochod 3B odstartovala v 1:31 místního času 29. května (19:31 SELČ 28. května) z kosmodromu Si-čchang v provincii S’-čchuan. Státní agentura Nová Čína potvrdila start sondy a označila jej za „naprostý úspěch“.
Sonda Tchien-wen 2, kterou raketa vynesla do kosmu, se má během příštího roku přiblížit k asteroidu jménem 469219 Kamoʻoalewa (s označením 2016 HO3), jehož oběžná dráha je blízká té zemské a proměnlivá vzdálenost od naší planety může být kolem 16 milionů km. Právě z tohoto tělesa chtějí Číňané vzorky odebrat.
„Planetku bude sonda studovat od července 2026 do dubna 2027 a cílem je odebrat alespoň 100 g vzorků a dopravit je zpět na Zemi,“ přiblížil na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Návratové pouzdro obsahující odebrané vzorky má pak být koncem listopadu 2027 uvolněno na kolizní dráze se Zemí, na které má po průchodu atmosférou přistát, ovšem sama sonda Tchien-wen 2 naši planetu mine.
Pokud se to podaří, stane se Čína třetí zemí po Japonsku a USA, která bude vlastnit horniny z planetek, píše Reuters.
Materiál z některých asteroidů, zejména uhlíkatých chondritů, prakticky neprošel žádnými významnými tepelnými ani chemickými změnami od doby vzniku Sluneční soustavy, proto je pro světové vědce lákavý.
Objekt Kamoʻoalewa je označován jako kvazisatelit Země. Jedná se o blízkého nebeského souseda, který oběhne kolem Slunce podle informací amerického vesmírného úřadu NASA jednou za necelých 366 dní. Jeho velikost se odhaduje na 40 až 100 metrů a patří do tzv. Apollonovy skupiny (planetky typu Apollo či Apollonova skupina jsou asteroidy, jejichž dráhy kříží dráhu Země a jejichž oběžná doba kolem Slunce je delší než jeden rok – pozn. red.).
(14/14) Také řízení celé mise nemá v historii čínské kosmonautiky obdoby. Sonda má provést jeden gravitační manévr u Země a minimálně 17 motorických manévrů k úpravě její dráhy. Snad se vše podaří a dočkáme se hodnotných vědeckých poznatků. pic.twitter.com/wAlDe17z5e
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 29, 2025
Za připomenutí stojí i zajímavost, že u tohoto asteroidu objeveného v roce 2016 ukázala spektrální analýza podobnost s měsíčními křemičitany, mohlo by se tak jednat o úlomek našeho Měsíce.
- Za kvaziměsíc se obecně považuje těleso, které obíhá spolu se Zemí kolem Slunce a v průběhu toho ještě stihne jednou oběhnout i kolem ní, byť v „uctivější vzdálenosti“ než běžný měsíc – v tomto případě náš Měsíc. Obecně jsou dráhy tzv. kvazisatelitů nestabilní.
Sonda bude pokračovat na další misi
Jak už bylo naznačeno, po fázi návratu vzorků bude sonda Tchien-wen 2, disponující speciálními iontovými motory, pokračovat dál. Využije zemské přitažlivosti ke gravitačnímu manévru, aby se mohla vydat na šest let trvající putování ke kometě 311P/PANSTARRS v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.
Cílem je lépe porozumět malým tělesům v naší soustavě a jejich evoluci. Poznatky mohou najít uplatnění nejen v oboru planetární obrany, ale i při pátrání po původu života, doplňuje internetový časopis Kosmonautix.
Čína v posledních třiceti letech značně rozvinula své vesmírné programy a investovala do nich v přepočtu miliardy eur, aby dosáhla stejné úrovně jako Spojené státy, Rusko a Evropa. Jako první zemi se jí podařilo přistát se svým vozítkem na odvrácené straně Měsíce, své robotické vozítko dopravila také na povrch Marsu.
