Článek
Trump dopisy adresoval předsedovi Sněmovny reprezentantů Mikeu Johnsonovi a senátorovi Chucku Grassleymu, prozatímnímu předsedovi Senátu. Trump uvedl, že jim napsal, aby je informoval „o změnách v postavení ozbrojených sil Spojených států“ a zopakoval postoj své administrativy, že příměří, které vyhlásil 7. dubna, zastavilo trvání války, píše americký deník.
Podle zákona z roku 1973 o pravomocích při válce musí americký prezident, pokud nasadí americké síly do bojů bez souhlasu Kongresu, ukončit operaci do 60 dnů, jinak musí Kongres požádat o povolení k dalšímu nasazení sil.
Zákon také prezidentovi umožňuje jedno 30denní prodloužení, které se ovšem vztahuje pouze na bezpečné stažení vojáků domů, nikoli za účelem prodloužení bojů.
Trump však ve svých dopisech argumentoval, že „od 7. dubna nedošlo k žádné přestřelce mezi silami Spojených států a Íránem“ a že nepřátelské akce, které Spojené státy a Izrael zahájily 28. února, „skončily“, což byl zjevný pokus vyhnout se nutnosti žádat o souhlas Kongresu, míní NYT, podle něhož však již Trump nezmínil, že americké síly 19. dubna ostřelovaly nákladní loď plující pod íránskou vlajkou.
Šéf Bílého domu navíc jen několik hodin poté podkopal svůj vlastní argument. „Víte, že jsme ve válce,“ řekl Trump ve svém projevu na Floridě. „Protože si myslím, že budete souhlasit, že nemůžeme dovolit, aby šílenci měli jaderné zbraně,“ doplnil.
Americký deník poznamenal, že Trumpovo vysvětlení nemusí uspokojit klíčové republikány, kteří už týdny poukazují na 60denní lhůtu. Vysoce postavení demokraté Trumpovo prohlášení, že příměří ukončilo válku, okamžitě odmítli. Takové vyjádření pronesl také šéf Pentagonu Pete Hegseth.
V pátek Trump při rozhovoru s novináři před Bílým domem také tvrdil, že nemusí žádat Kongres o prodloužení války, „protože o to nikdy předtím nikdo nepožádal“, a prohlásil, že tento požadavek je „neústavní“.
