Článek
Přistávací modul s posádkou se po oddělení od kosmického plavidla pomalu snesl pod červenobílým padákem na okraji pouště Gobi, popsala agentura AP. Konkrétně kabina přistála v 07:08 SELČ v oblasti Vnitřní Mongolsko.
Návrat byl odložen o den kvůli silnému větru a nízké viditelnosti. Oblast přistání v tomto ročním období často sužují písečné bouře.
„Skončila tak 182 dní, osm hodin a 41 minut dlouhá mise trojice Cchaj Sü-če, Sung Ling-tung a Wang Chao-ce. Odpojení od čínské kosmické stanice proběhlo včera (v úterý) ve 22:00 SELČ,“ doplnil na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
„V 08:02 SELČ byla celá posádka mise Šen-čou 19 mimo návratovou kabinu. Na čínské kosmické stanici pracovala na 88 vědeckých experimentech a uskutečnila tři výstupy do volného kosmického prostoru,“ uvedl dále a připomněl, že první z oněch „vesmírných procházek“ byl s délkou devět hodin a šest minut dokonce celosvětově rekordní.
V 08:02 SELČ byla celá posádka mise Šen-čou 19 mimo návratovou kabinu. Na čínské kosmické stanici pracovala na 88 vědeckých experimentech a uskutečnila tři výstupy do volného kosmického prostoru. První byl s 9 hodinami a 6 minutami dokonce celosvětově rekordní. pic.twitter.com/4Mg5sCybUw
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) April 30, 2025
Tento měsíc navíc kosmická loď dopravila na vesmírnou stanici Číny tři jiné čínské kosmonauty, kteří tam budou provádět vědecké pokusy.
Stanice Tchien-kung je podobně velká jako bývalá sovětská a později ruská stanice Mir. Nedosahuje však velikosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Peking v posledních letech posílil svůj vesmírný program s cílem dostat lidi na Měsíc do roku 2030. Loni se mu podařilo přistát už s druhou sondou na odvrácené straně Měsíce, kam se zatím žádný jiný stát nedostal.
