Článek
„Nápad na raketu vznikl od členů, kteří dnes už v našem týmu nejsou. Chtěli jsme jezdit na větší soutěže, než jsou ty v České republice, a postupně jsme začali pracovat na konceptu další rakety,“ přibližuje vedoucí týmu Matyáš Starosta, proč se pustili do výroby Andromedy.
Studenti navázali na dvouleté zkušenosti z předchozího projektu s raketou Illustria, snažili se odstranit chyby a splnit podmínky evropské soutěže, na kterou s nejnovějším modelem míří. Stroj tak má mít lepší konstrukci a pohonný systém než jeho předchůdce.
I přes předchozí zkušenosti se stavbou naráželi studenti na řadu problémů a výzev.
„Například jsme měli některé součástky od externích dodavatelů, o kterých jsme si mysleli, že budou fungovat perfektně. Ale zjistili jsme, že pro naši aplikaci nejsou vůbec vhodné, a tak jsme si museli navrhnout vlastní, což samozřejmě zabralo spoustu času a energie,“ zmiňuje Starosta jednu z překážek na cestě.
Výrobu některých dílů zajistili i pomocí 3D tisku.
Odhalení studentské rakety Andromeda
Štíhlá raketa s černým špičatým vrškem, modrým středem a oranžovým ocasem je dlouhá skoro čtyři metry a má 16 cm v průměru. Váží 24,5 kg, unese náklad kolem dvou kilogramů a dokáže se dostat do výšky více než tří kilometrů. Podle jejích tvůrců jde o největší studentkou raketu v Česku.
Je vyrobená z uhlíkových vláken a její jednotlivé segmenty se dají složit podobně jako lego. „Ty různé části můžeme třeba i zaměňovat a prohazovat, dát předek dozadu, něco přidat, odebrat a tak podobně,“ přibližuje čtyřiadvacetiletý student strojní fakulty ČVUT.
„Raketový motor jsme vyvíjeli takovým způsobem, abychom ho byli schopní vyrábět ve studentské dílně, takže fakt vyloženě z trubek, které se dají koupit jednoduše v obchodě. A jsou na nich přidělaná víčka, která si dokážeme vyrobit sami,“ popisuje.
Motor je hybridní, avšak jiným způsobem, než jaký zná většina lidí z automobilů. „Hybrid u nás znamená, že má palivo v pevné podobě a okysličování v kapalné podobě. A když se to smíchá, tak to dobře hoří, a pak to krásně letí,“ říká Starosta.
K raketě přidali také aerodynamickou brzdu, kterou lze odšroubovat a létat i bez ní. Nechybí ani padák pro bezpečný návrat zpět na zemský povrch.
Tvůrci rakety na jejím představení a křtu v pražském planetáriu
Pracují ve volném čase
Andromeda, jež podle vedoucího vyšla finančně podobně jako pořízení osobního automobilu, je výsledkem spolupráce 48 studentů z různých oborů, a to jak strojních, leteckých a kosmických inženýrů, tak i odborníků na elektroniku, kybernetiku, komunikaci, ale také designérů a ekonomů. V partě jsou mezi muži i dvě ženy.
Na projektu všichni pracují vedle studia samotného. „Jsou to nadšenci, kteří jsou tomu ochotní dávat ten volný čas navíc, ke škole. Ono už to studium samotné je hodně náročné a tihle lidi ještě k tomu dělají něco navíc,“ oceňuje Starosta své spolupracovníky.
Nová raketa je určena k účasti na European Rocketry Challenge, nejznámější evropské soutěži vysokoškolských raketových týmů, která se bude konat v říjnu v Portugalsku.
„Soutěž trvá celý týden a zahrnuje technickou obhajobu našeho řešení i skutečný start do výšky tří kilometrů,“ vysvětluje Starosta. A jak vidí jejich šance na úspěch v konkurenci dalších států?
„Budeme rádi za to, když se odlepí od té startovací rampy. Budeme rádi, když se umístíme kdekoliv mezi týmy,“ směje se vedoucí týmu. „A ještě samozřejmě ať se nám raketa vrátí zpátky na padáku, to je taky dost zásadní,“ doplňuje.
Raketa Andromeda je dlouhá skoro čtyři metry.
Čeští vysokoškoláci chtějí nejen zviditelnit CTU tým samotný, ale také reprezentovat naši zemi ve světě. „To, co je hlavní, je, že se na tom každý člen učí věci, které se normálně ve škole často nedozví,“ konstatuje popularizátor kosmonautiky Jan Spratek z pražského planetária.
Studentská aktivita je rovněž součástí projektu Česká cesta do vesmíru. „Ten má za cíl vyslat českého astronauta na oběžnou dráhu, ale také podpořit vědu a výzkum v České republice, abychom se nebáli a opravdu mířili k výšinám. A s tím je spojená podpora mladé generace a mladých inženýrů,“ vysvětluje Spratek.
K testování podobných civilních raket je podle něj možné využívat i nově vznikající polygon pro bezpilotní letecké systémy v Karlovarském kraji, konkrétně v hnědouhelném lomu Jiří u Sokolova. Rakety tam mohou dosahovat výšky až dvou kilometrů.
„V České republice jsme měli ještě donedávna obrovský problém, že s raketami bylo velmi problematické kdekoliv létat, protože legislativa to omezuje,“ upozorňuje odborník. „Proto jsme moc rádi, že Sokolovská uhelná nabídla možnost testování studentských raket na jejich území. Je dostatečně rozlehlé na to, aby tam veškeré testy byly naprosto bezpečné,“ dodává.
Tým CTU Space Research měl možnost testovat Andromedu již čtyřikrát, a to v Bratronicích, v bývalé sovětské protiletecké základně z 80. let určené pro obranu Prahy. Využívat bude i nový polygon.
