Článek
Několik miliard let starý vzorek nesoucí možné stopy života získal rover Perseverance v roce 2024. Vědci na něm objevili minerály vivianit a greigit, které mohly vzniknout díky chemické reakci mezi bahnem na vzorku a organickou hmotou. Na Zemi mohou tyto minerály odrážet mikrobiální aktivitu, vědci však poznamenali, že je možný i nebiologický výklad jejich původu.
Studie o daných nových zjištěních, jelikož badatelé provedli analýzu nasbíraných měření, byla zveřejněna tento týden ve středu v prestižním časopise Nature, informovaly o tom i agentury AP a Reuters.
Vzorek odebraný roverem Perseverance z dávného vyschlého říčního koryta v marsovském kráteru Jezero, které vozítko zkoumá již od roku 2021, by tedy mohl uchovávat důkazy o pradávném mikrobiálním životě. Vzorek nazvaný „Sapphire Canyon“, odebraný loni z kamene pojmenovaného „Cheyava Falls“, obsahuje podle studie možné biosignatury, tedy stopy života, napsala NASA na svém webu.
Perseverance narazil na skálu Cheyava Falls konkrétně v červenci 2024 při průzkumu útvaru „Bright Angel“, souboru skalních výchozů na severním a jižním okraji Neretva Vallis – pradávného a nyní už dávno vyschlého říčního koryta širokého asi 400 metrů, které bylo kdysi vyhloubeno proudící vodou, jež se vlévala do kráteru Jezero.
Vědecké přístroje roveru Perseverance zjistily, že sedimentární horniny tamní kamenné formace jsou složeny z dávných jílů a bahna, které jsou schopny zachovávat potenciální dřívější mikrobiální života. Jsou také bohaté na organický uhlík, síru, zoxidované železo a fosfor.
Při prozkoumávání kamene Cheyava Falls, který má tvar hrotu šípu s rozměry 1 × 0,6 metru, objevili vědci něco, co vypadalo jako barevné skvrny. Tyto fleky na kameni mohl zanechat právě mikroskopický život, který mohl jako zdroje energie využívat surové ingredience, jako jsou uhlík, síra a fosfor obsažené v kameni.
Na snímcích s vyšším rozlišením odhalily přístroje výrazný vzor minerálů uspořádaných do reakčních front (kontaktních bodů, kde dochází k chemickým a fyzikálním reakcím), které tým nazval leopardí skvrny. Tyto skvrny nesly stopy dvou minerálů bohatých na železo: vivianitu a greigitu.
Rover Perseverance objevil v červenci 2024 v kráteru Jezero na Marsu na načervenalém kameni přezdívaném Cheyava Falls „leopardí skvrny“.
Výzkumníci se podrobněji vyjádřili i ke zmíněným dvěma minerálům, které mohly vzniknout díky chemické reakci mezi bahnem na vzorku a organickou hmotou.
„Reakce se zřejmě odehrály krátce poté, co se bahno usadilo na dně jezera,“ popsal hlavní autor studie Joel Hurowitz z univerzity ve Stony Brooku. „Na Zemi jsou takové reakce, při nichž se organická hmota a chemické sloučeniny v bahně spojují a vytvářejí nové minerály, například vivianit a greigit, často poháněné činností mikroorganismů,“ doplnil.
Nález minerálů ale neumožňuje jasně potvrdit přítomnost mikrobiálního života. „Existují chemické procesy, které vedou k podobným reakcím bez přítomnosti biologie. Ty nemůžeme pouze z dat dostupných z vozítka vyloučit,“ dodal Hurowitz.
Potvrzení až na Zemi
Vozítko Perseverance přistálo na Marsu v roce 2021 a od té doby zkoumá kráter Jezero na severní polokouli planety. V oblasti, která byla kdysi zaplavená vodou, má hledat stopy dávného života. Rover sbírá vzorky kamenů a jemnozrnných nezpevněných hornin označovaných jako regolit. Následně je může díky své výbavě analyzovat.
Vozítko vyslala NASA na Mars s dlouhodobým cílem sbírat vzorky, které úřad později dopraví zpět na Zemi. Vědci zdůraznili, že pouze na Zemi budou moci definitivně potvrdit původ minerálů a tak i možnou přítomnost života. Původně chtěl americký úřad dopravit vzorky zpět na naši planetu na začátku příští dekády, nicméně kvůli rostoucím nákladům to bude možné až ve 40. letech tohoto století.
Jak shrnul internetový časopis Kosmonautix, potenciální biosignatura je zkrátka substance či struktura, která může mít biologický původ, ale vyžaduje více dat nebo další studie, než bude možné dosáhnout definitivního verdiktu o absenci či přítomnosti života. Nová odhalení ale vypadají poměrně slibně.
Mars pravděpodobně v dávné historii nebyl tak nehostinný, jako je dnes. Vědci pracují s teoriemi, že na jeho povrchu byla voda a že v kráteru Jezero mohly kdysi žít mikrobiální organismy. Vodní plocha podle nich vznikla před 3,5 miliardy let.
