Článek
Trumpovy škrty v rozpočtu NASA by se nejvíc projevily právě na vědeckých misích. Ty by proti loňskému rozpočtu přišly až o 53 % finančních prostředků, uvádí deník The Guardian. Návrh rozpočtu musí sice ještě schválit Kongres, ale tam mají Trumpovi republikáni většinu. Zavírání laboratoří NASA a ukončení misí do hloubky vesmíru, a to i těch jež probíhají, je tak velmi reálná.
Mezi nejprominentnější možné oběti Trumpových škrtů patří i mise Mars Sample Return, která má na Zemi přivézt vzorky kamení a prachu z Marsu, nebo projekty Davinci+ a Veritas, což jsou projekty oznámené za vlády Joea Bidena. V jejich rámci se NASA měla na začátku příštího desetiletí poprvé od roku 1989 vrátit ke studiu Venuše. Cílem je mj. pochopit, jak se z Venuše stal „svět připomínající inferno“, ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi.
Zastánci provozu NASA se nyní snaží ovlivnit zákonodárce, aby se prezidentovi vzepřeli a financování agentury aspoň zachovali, pokud ho rovnou nezvýší. „Jako událost hromadného vymírání je označováno něco jako asteroid, který zasáhne Zemi a život, který jinak perfektně fungoval. Zdravé ekosystémy, které byly vyvážené a fungovaly, jsou vyhlazeny ve velkých počtech. To je v podstatě tento návrh rozpočtu,“ řekl šéf oddělení Planetární společnosti pro vesmírnou politiku Casey Dreier.
„Zdecimovalo by to projekty, které fungují, které splňují rozpočet a lhůty, které už byly zaplaceny a poskytují dobrou vědu. Viděli byste vypnutí misí za letu, delší mise uvedené do hibernace nebo ponechané, aby se potloukaly vesmírem. Viděli byste kompletně zrušené projekty, jež by mohly být spuštěné příští rok, a stovky, ne-li tisíce vědců a inženýrů a dalších by byly kvůli ztrátě peněz na výzkum a investice do technologie propuštěny,“ dodal Dreier.
Ačkoliv vláda plánuje seškrtat celkový rozpočet NASA, Trump naopak požaduje upřednostnění vysílání astronautů do vesmíru – a tyto mise by naopak měly dostat více financí než dosud. Trump obzvlášť chce dostat první lidskou posádku na Mars, což je také cílem jeho dosud Kongresem nepotvrzeného kandidáta na šéfa NASA Jareda Isaacmana. Aby tak splnil vlastní protichůdné cíle vyslání člověka na Mars a snížení rozpočtu agentury, obětuje Trump všechny ostatní mise a projekty.
„Tím uzavře kohoutek objevů, investic, které děláme nyní a vyplatí se za pět, deset nebo dvacet let a jež mohou od základu změnit pochopení našeho místa ve vesmíru a našeho původu. Je Mars obyvatelný pro život? Je Venuše? Kolik je ve vesmíru planet, jako je Země? Tento druh otázek zůstane bez odpovědi, protože jsme se prostě rozhodli, že na ně neodpovíme,“ vyjádřil se k Trumpovým plánům Dreier.
Teleskop Nancy Grace Romanové
Další velkou ztrátou, kterou mohou Trumpovy škrty způsobit, by mohl být vesmírný teleskop Nancy Grace Romanové, nástupce teleskopů Jamese Webba a Edwina Hubblea. Teleskop, jenž NASA stál 3,9 miliardy dolarů (86,2 miliardy korun), se blíží svému dokončení a do provozu by měl být uveden v květnu 2027.
Očekává se, že by nový vesmírný teleskop mohl odhalit dalších 200 tisíc planet mimo naši sluneční soustavu. Podle Planetární společnosti by tento teleskop, jehož uvedení do provozu může nový návrh rozpočtu zcela zrušit, mohl také pomoci odhalit tajemství černých děr, temné hmoty a temné energie. Astrofyzik David Spergel proto ukončení projektu, na který už NASA vynaložila miliardy dolarů, označil za „šílenství“.
Další experti se bojí, že Trump izolací NASA od vědy umožní, aby se vedení lidského působení ve vesmíru ujaly jiné země. „To, co se teď děje, a to se netýká jen NASA, má všeobecně nádech: ‚Ne, věda už pro nás není tak důležitá jako dřív.‘ Budou USA zaostávat? Zabere to čas, nestane se to zítra, ale Čína má dost lidí a dost vědců. Pokud zainvestují mnohem víc do vědy a vývoje technologií, budou konkurenceschopnější a do pěti až deseti let dosáhnou věcí, kterých dnes může dosáhnout jen NASA“, řekl izraelský astrofyzik Ehud Behar, který dřív působil právě v NASA.
Dreier ovšem na základě rozhovorů s republikánskými a demokratickými zákonodárci tvrdí, že vesmírná agentura má stále naději. Argumenty zákonodárců, proč se v této věci vzepřít Trumpovi, se podle něj nejčastěji vrací k jediné otázce: Proč zahazovat tolik věcí, za které už USA zaplatily?
„Je to rozpočet redukce, je to rozpočet ústupu. Je to v podstatě, jako bychom se hrbili nad mobilem a koukali na fotky Grand Canyonu, když ve skutečnosti sedíme na jeho okraji a ani se neobtěžujeme na něj podívat,“ zhodnotil situaci Dreier.
