Článek
Výbuch se podle datování odehrál na začátku období zvaného mladší dryas (asi před 12 900 až 11 700 lety). Tehdy se klima na Zemi náhle a výrazně ochladilo. Chlad trval zhruba tisíc let a přerušil předchozí oteplování po poslední době ledové. Jedna z teorií říká, že výbuch mohl do atmosféry vynést obrovské množství prachu a částic, které odrazily sluneční světlo, a tím zpomalily oteplování.
Podobné důkazy se objevily i jinde na světě. V Grónsku například vědci našli mikroskopické částice platiny a iridia – kovů, které se běžně nacházejí ve vesmírných tělesech, ale na Zemi jsou vzácné.
Bez kráteru
Nález z Louisiany ale naznačuje, že k explozi došlo těsně nad zemským povrchem, a bez vzniku kráteru. Taková exploze, nazývaná jednoduše výbuch v atmosféře (angl. airburst), má obrovskou sílu: dokáže spálit a zničit velké plochy krajiny, aniž by po sobě zanechal obvyklý kráter.
Důsledky mohly být ničivé. Náhlá změna klimatu mohla přispět k vymírání mamutů, obřích lenochodů a dalších velkých zvířat. Mohla také zásadně ovlivnit tehdejší lidi.
Někteří badatelé dokonce spekulují, že mohla vyhladit dosud neznámou, vyspělejší civilizaci. Jde ale o hypotézu, která nemá všeobecnou podporu a opírá se spíše o nepřímé důkazy.
Join Mike & Dave for an EXCLUSIVE on scene interview at the Cosmic Summit with Marc Young of the Comet Research Group. Marc was tasked with presenting new groundbreaking research from the CRG titled "Evidence of a 12,800-year-old Shallow Airburst Depression in Louisiana with… pic.twitter.com/Q6JmCbnmjN
— Mike & Dave's Multiverse (@mikedavesmulti) July 2, 2025
Nové poznatky z Perkinsu, jak vyplývá z letošní odborné studie, zároveň zapadají do širší představy, že podobné výbuchy se nemusely stát jen jednou.
Podle astronomů může Země čas od času procházet oblastmi vesmíru s vyšší koncentrací trosek z rozpadlých komet. To zvyšuje šanci, že dojde k setkání s tělesem, které se při průletu atmosférou nerozpadne úplně a exploduje nízko nad zemí.
Pokud se tato teorie potvrdí, má to i důsledky pro současnost. Malé a středně velké asteroidy se obtížně sledují a mohou se objevit nečekaně, při průletu atmosférou se ale většinou rozpadnou.
„Menší, ale stále nebezpečné vzdušné výbuchy – jako Tunguska v roce 1908 či Čeljabinsk v roce 2013 – se ve skutečnosti odehrávají častěji, než jsme si dosud mysleli,“ uvedl podle serveru The Daily Mail doktor Allan West z výzkumné skupiny Comet Research Group.
Kdyby se něco podobného stalo nad velkým městem, škody by mohly být katastrofální.
Pochyby jiných vědců
Ne všichni vědci ale s hypotézou o vesmírném výbuchu souhlasí. Kritici tvrdí, že podobné stopy v půdě mohou vzniknout i jinak – například při obrovských požárech způsobených blesky nebo při sopečné činnosti. Podle nich zatím chybí jednoznačný důkaz, který by spojoval výbuch nad Louisianou s náhlým ochlazením planety.
This could rewrite history if proven
— Forgotten History (@4gottnHistory) June 4, 2025
🚨 BREAKING: Scientists believe they’ve found compelling evidence of a 12,800-year-old cosmic airburst crater in Louisiana 🌍
Shocked quartz, melted glass & spherules suggest a massive explosion — possibly the first YDB-era crater ever… pic.twitter.com/cDraczonUS
Přesto se nový výzkum řadí mezi nejpřesvědčivější nálezy podporující myšlenku, že na konci poslední doby ledové (přibližně od 115 000 do 11 700 let př. n. l.) došlo k události mimořádného rozsahu.
Další studie, zejména ty provedené na jiných místech světa, by mohly odhalit, zda šlo o izolovanou katastrofu, nebo o součást větší série nebeských úderů, které formovaly historii Země i lidstva.
Mladší dryas
Mladší dryas představuje náhlé a výrazné ochlazení klimatu na konci poslední doby ledové, které trvalo přibližně mezi 12 900 a 11 700 lety před současností; přerušilo tehdejší oteplování a téměř se vracelo k podmínkám doby ledové. Na severní polokouli, zejména v oblasti severního Atlantiku, se teploty snížily během několika měsíců, například v Grónsku o 4 až 10 °C.
Příčinou bylo pravděpodobně narušení oceánské cirkulace (termohalinní výměník), zřejmě v důsledku masivního přítoku sladké vody z tajícího ledovce do Atlantiku. Tato dramatická změna přinesla významné dopady na krajinu i místní populace, například v Evropě došlo k poklesu lidských komunit.