Článek
Oproti ceně 32,85 eur, kterou firma dosáhla při vstupu na burzu, tak firma miliardáře Michala Strnada ztratila již více než polovinu hodnoty.
Podle serveru Investing.com čelí zbrojařská skupina novým pochybnostem kolem toho, jak investorům představila svůj muniční byznys a některá rizika spojená s podnikáním.
Kritická analýza společnosti Hunterbrook zpochybnila mimo jiné skutečný rozsah výroby dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů, na niž dnes stojí velká část evropské zbrojní poptávky.
CSG se záhy proti výsledkům analýzy ohradila. „Text obsahuje nepřesnosti, selektivní interpretace a zkreslující tvrzení,“ stojí v tiskovém prohlášení společnosti. „CSG zejména jednoznačně odmítá jakékoli náznaky, že její prospekt či následná zveřejnění byla neúplná nebo zavádějící,“ uvádí dále společnost.
Právě prospekt k uvedení na burzu podle Investing.com uváděl výrobní kapacitu zhruba 630 tisíc kusů velkorážové munice ročně, přičemž 80 procent mělo připadat na náboje ráže 155 milimetrů.
Firma ale na dotaz, zda skutečně vyrábí kolem půl milionu těchto granátů ročně, podle Investing.com odmítla uvést podrobnější rozpad podle jednotlivých typů munice s odkazem na běžnou praxi v oboru.
Hunterbrook tvrdí, že identifikoval jen jediný závod, slovenskou Dubnici, který se jeví jako schopný finální kompletace munice 155 milimetrů. Jeho loňskou produkci odhadl na 100 až 280 tisíc kusů.
Další pochybnost se týká peněz. Čtyři dceřiné společnosti vyrábějící munici měly podle analýzy v roce 2024 dohromady tržby zhruba 524 milionů eur (12,8 miliardy Kč). To kontrastuje s částkou 2,5 miliardy eur (61 miliardy Kč), kterou CSG za stejné období vykázala v prodejích střední a velkorážové munice. Podle kritiků tak není úplně jasné, jak přesně se k této sumě skupina dostává a jaká část deklarovaného byznysu skutečně stojí na vlastní výrobě.
Majitel CSG Michal Strnad
Pod tlak se dostala i španělská muniční továrna skupiny. Server Follow the Money v březnu napsal, že ji nákupní agentura NATO dočasně vyřadila kvůli údajným praktikám, které mohly být sankcionovatelné. CSG odmítla, že by šlo o zásadní problém, a krok popsala jako dočasné a procedurální opatření související s interním vyšetřováním jednoho z úředníků samotné agentury.
Další nejistotu přidal i spor s minoritním akcionářem Petrem Kratochvílem. Server Seznam Zprávy v dubnu informoval, že několik dní před vstupem na burzu uplatnil opci a požaduje za svůj podíl 1,4 miliardy eur (34 miliard korun). Kratochvíl vlastní deset procent CSG Land Systems a disponuje blokovacími právy u klíčových firemních rozhodnutí. CSG ovšem tvrdí, že podle stanoviska externích právníků své právo před vstupem na burzu účinně neuplatnil.
Skupina CSG vyvíjí a dodává obranné a průmyslové technologie. Působí v několika zemích. Mezi klíčové společnosti skupiny patří Excalibur Army, Tatra Trucks, MSM Group nebo The Kinetic Group. CSG zaměstnává více než 14 tisíc lidí. Loni meziročně stoupl její čistý zisk o 35,5 procenta na 872 milionů eur, tedy asi 21,3 miliardy korun. Tržby vzrostly o 71,7 procenta na 6,7 miliardy eur, což je 163,8 miliardy korun.
