Článek
Spolu se sondou Viking 2, která tam přistála 3. září 1976, pořídil Viking 1 přes 50 tisíc snímků včetně fotografií měsíců Phobos a Deimos. Snímky přesněji řečeno pořídil soubor misí Viking, tj. družicové části na oběžné dráze a přistávací moduly. Mise ale navzdory snaze nenašly žádné jednoznačné stopy po životě.
Planetární sondy Viking nicméně jako první dlouhodobě sledovaly počasí na Marsu – měřily tlak, teplotu, směr větru a zaznamenaly i obří prachové bouře. Tyto údaje se staly základem pro výzkum marsovské atmosféry.
Views from the surface of Mars: 49 years ago ↙️ and last week ↘️
— NASA History Office (@NASAhistory) July 20, 2025
The Viking 1 Lander made the first truly successful landing on Mars #OTD in 1976, capturing the first ever image from on the Martian surface (left image).
Today, the search for clues about ancient microbial life… pic.twitter.com/7IkWhgLwfH
Mise Viking vlastně položily základ pro všechny následující výpravy. Současné rovery amerického vesmírného úřadu NASA Curiosity a Perseverance navazují na jejich vědecký program – zkoumají chemické složení povrchu, podmínky pro existenci vody i možnost, že Mars byl kdysi obyvatelný.
Konkrétně aparát Viking 1 operoval na Marsu do 13. listopadu 1982, čímž vytvořil rekord, který překonalo roku 2004 vozítko Spirit a poté v roce 2010 Opportunity. A tento posledně jmenovaný rover byl navržen tak, aby ujel 1000 metrů a pracoval 90 marsovských dnů (solů; jsou asi o tři procenta delší než den na Zemi).
Nakonec ale sonda Opportunity fungovala téměř 15 let a ujela 45 kilometrů. Na základě jejích údajů se mimo jiné prokázalo, že na Marsu bylo v minulosti dostatečné množství vody pro výskyt života, ani ona ale nenašla přímý důkaz přítomnosti živých organismů.
On this day in 1976, Viking 1 landed on Mars and minutes later captured the first image taken from the Martian surface.
— National Air and Space Museum (@airandspace) July 20, 2025
This Viking Lander proof test article is in our collection and goes back on later this month when "Boeing Milestones of Flight Hall" reopens. #AirSpacePhoto. pic.twitter.com/EuUYq4vlys
Sovětské sondy byly na povrchu dříve, ale…
Když se ještě vrátíme do minulosti, je zapotřebí připomenout, že první pokusy o průzkum Marsu družicemi začaly už na přelomu 50. a 60. let minulého století. Sovětské sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale v říjnu 1960 nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.
Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, jež pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu – byla to první sonda na oběžné dráze jiné planety.
Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen 14,5 sekundy trvalo 2. prosince 1971 spojení s další sovětskou sondou Mars 3. Prvním kompletně úspěšným přistáním na Marsu se tak stal až Viking 1.
Sondy ke čtvrté planetě Sluneční soustavy dlouho dokázali dostat jen Američané a Sověti, respektive Rusové, v 21. století se to však změnilo. Svá zařízení k Marsu či dokonce na něj dostaly EU, Indie, Spojené arabské emiráty nebo Čína.
