Sonda TARANIS příští týden poletí prozkoumat skrytou tvář bouří. Vezme i vzkazy skřítkům

Podle současného plánu by satelit TARANIS měl být vynesen z Kourou raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země v úterý 17. listopadu ve 2:53 SEČ.

Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi na Zemi – takový je úkol družice, která tak po 15 letech příprav bude moci nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy.

Z výšky 700 kilometrů bude satelit zkoumat jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Zaměří se zejména na výboje typu sprite neboli skřítky, které získaly své jméno pro podobu s bájnými bytostmi, rovněž i pro svou nepolapitelnost – úkaz totiž trvá opravdu krátce.

Soustředí se i na fontány modrého světla (blue jets), na dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či na rychle se zvětšující světelné kruhy (elves), které se objevují po úderu silného blesku. Prozkoumá též gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

TARANIS je mikrodružice financovaná francouzskou kosmickou agenturou CNES. Na palubě nese sadu vědeckých přístrojů, které se zaměří na měření rádiových vln v širokém rozsahu kmitočtů – současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetických elektronů.

„Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novým objevům,“ uvedl vedoucí Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Ondřej Santolík.

Na dvou ze sedmi vědeckých aparatur se podíleli čeští vědci a inženýři. Přístroj IME-HF, který se zaměří na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz, se skládá ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem. Ten byl vyvinut v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, antény jsou z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii.

„Přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln,“ popsal Santolík.

Energetické elektrony nad bouřemi bude měřit přístroj IDEE, jehož analyzátor byl vyvinut na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Na palubě zařízení letí do vesmíru vybraných 101 vzkazů, které veřejnost v roce 2016 zaslala v rámci popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům, kterou organizovaly Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry a časopis Vesmír. Přihlásilo se do ní 547 soutěžících, jejich jména jsou spolu se všemi vzkazy nahrána v paměti českého analyzátoru a již čtyři roky očekávají start na orbitu.

Z deseti nejoriginálnějších vzkazů oceněných porotou do kosmu vystoupá kupříkladu vzkaz Jiřího Syřínka z Nového Vrbna: „Žena mi vyčítá, že furt někde lítám, tak ať má pravdu!“ či text Kateřiny Bendlové z Prahy, která za svého, v té době ještě nenarozeného vnuka, zaslala zprávu: „Nemám ještě jméno, budu ho potřebovat až v červnu, kdy se narodím; snad na šťastné planetě. Zdravím skřítky!“

Desítku nejzajímavějších vzkazů i letenky všech „cestujících“ si můžete prohlédnout zde.