Hlavní obsah

Vzácný úkaz: na americké obloze se mihli rudí skřítci

18. 8. 2020, 14:02
Novinky,

Ve Spojených státech zaznamenali vzácný jev nadoblačného blesku, konkrétně tzv. medúzovitého červeného skřítka. Jasný snímek nebeského úkazu, který trvá pouhý zlomek sekundy, pořídila McDonald Observatory v americkém Texasu.

Foto: Stephen Hummel, McDonald Observatory

Rudý skřítek zachycený z observatoře v Texasu

Článek

Obrázek rudého skřítka nad USA je z 2. července, texaská observatoř jej ale zveřejnila na svém Facebooku až minulý týden.

„Jedná se o přechodný světelný jev zvaný medúzovitý červený skřítek, trvající až několik setin vteřiny. Vzniká nejčastěji ve výškách mezi 50 až 80 km nad silnými bouřemi a obvykle následuje po poměrně zřídka se vyskytujícím kladném bleskovém výboji,“ objasnil pro Novinky vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Ondřej Santolík, který se profesně zabývá mimo jiné i těmito úkazy.

Skřítci se mohou utvořit nad takovými bouřemi, které jsou spojeny do jedné velké buňky a navzájem se podporují v růstu, čímž vytvoří tzv. mezoměřítkový konvektivní systém. Dané blesky jsou projevem chladného plazmatu, které nevytváří horký kanál, tudíž se více podobají doutnavému výboji ionizovaného plynu, jak to známe například ze zářivky.

Foto: Jason Ahrns

Skupina nadoblačných blesků typu skřítek

Vizuálně tyto elektrické vývoje vytvářejí rozmanité tvary, podle nich jsou blesky děleny do tří kategorií: medúza (jako ten aktuální na úvodní fotografii), mrkev a sloupec.

Rudě se výboj zabarví, když je vyzářena energie vzniklá přechodem elektronu mezi prvním a druhým excitovaným stavem atomu dusíku a odpovídá vlnové délce, kterou naše oko vnímá jako červenou. Modře se výboj zabarví při přechodu elektronu mezi druhým a třetím excitovaným stavem atomu dusíku.

Vzácní skřítci rudě zazářili nad Oklahomou

Koktejl

„Obecně se nadoblačné blesky vyskytují ve výškách až 90 km nad zemským povrchem a vznikají mezi pozitivním bleskem a zemí. Poprvé jsem se s nimi setkala v létě 2008, tenkrát byly zaznamenány nad Českem,“ prozradila Novinkám Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

Podle ní byly spatřeny už na všech kontinentech kromě Antarktidy. Samotná délka bleskového výboje může dosáhnout až 80 kilometrů.

Foto: Martin Popek, oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR

Červení skřítci nad Českem v roce 2017

Letos je poletí zkoumat družice

Podle Santolíka je možné skřítky pozorovat jen ze vzdálenějších míst s jasnou oblohou, tedy když je bouřka daleko, typicky stovky kilometrů. Výzkum zvláštních jevů probíhá na různých místech světa.

„Pro měření radiových vln spojených se skřítky a ostatními elektrickými výboji v bouřích i nad nimi jsme na našem oddělení připravili přístroj IME-HF, který bude letos v listopadu vypuštěn na francouzské umělé družici TARANIS,“ doplnil.

Foto: Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR

Členové českého týmu Radek Lán (vlevo) a Luděk Uhlíř (uprostřed) při testování analyzátoru IME-HF před uzavřením vakuové teplotní komory

Zmínky o podivných světelných jevech nad bouřkovými mraky lze nalézt už v roce 1730, teorii o nich vypracoval roku 1925 nositel Nobelovy ceny, skotský fyzik Charles Thomson Rees Wilson.

Protože však trvají opravdu krátce, a pro svou nepolapitelnost byly nazvány skřítky, první vědecký videozáznam vznikl až v roce 1989, kdy již byla záznamová technika na patřičně kvalitní úrovni.

Vědci řeší, jak při dobývání vesmíru nenakazit jiné planety

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků