Hlavní obsah

Šance na zpomalení stárnutí? Vědci omladili kožní buňky o 30 let

Londýn

Odborníkům z Univerzity v Cambridgi se povedlo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro omlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem britského výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, např. diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Foto: Profimedia.cz

Lidské kožní buňky – ilustrační snímek

Článek

Šéf výzkumu profesor Wolf Reik v rozhovoru se zpravodajskou stanicí BBC řekl, že doufá, že jednou bude možné stárnoucím lidem zachovat zdraví déle.

„O něčem takovém jsme snili. Z mnoha běžných potíží se s věkem stávají vážné nemoci a je úžasné přijít na to, jak lidem pomoci,“ nechal se slyšet.

Doplnil, že jeho tým právě věří, že totéž se v budoucnu dokáže i s jinými tkáněmi v těle.

Protirakovinná látka účinkuje na cukrovku 2. typu, oznámili čeští vědci

Věda a školy

Při tzv. zmlazování kůže byly použity postupy známé z výzkumu, který v roce 1996 vedl k narození naklonované ovce Dolly.

Studie ve velmi rané fázi

Výsledek cambridgeského týmu byl zveřejněn v časopise eLife a Reik upozornil, že jde o výzkum ve velmi raném stadiu. Předtím, než bude moci být technologie přenesena z laboratoře na kliniku, je třeba překonat mnoho problémů. To, že se poprvé podařilo ukázat, že je omlazení kožních buněk možné, je ale podle něj důležitý krok vpřed.

Naklonoval ovci Dolly, aby pomohl léčit Parkinsonovu chorobu. Teď jí sám onemocněl

Věda a školy

Výchozím bodem výzkumu byly poznatky z Roslinova institutu v Edinburghu, kde se v 90. letech podařilo naklonovat ovci z kožní buňky dospělého jedince. Původním cílem týmu z Roslinova institutu nebylo vytvářet klony zvířat nebo lidí, ale lidské embryonální kmenové buňky, které by mohly růst v určitých tkáních jako svaly, chrupavky či nervové buňky a nahradit vyčerpané orgány.

Později technologii zjednodušil japonský vědec Šinja Jamanaka, laureát Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii. Dokázal vytvořit indukovanou pluripotentní kmenovou buňku, která je připravená uměle a může z ní vzniknout v dospělém organismu jakákoli buňka. Jeho metoda se označuje jako IPS.

Zemřel pacient s transplantovaným prasečím srdcem

Amerika

Jak v případě při klonování Dolly, tak v případě IPS musí kmenové buňky narůst do buněk a tkání potřebných pro pacienta. Je to složitý proces a navzdory mnohaletému úsilí je využitelnost k léčbě nemocí velmi omezená.

Metoda IPS zvyšuje riziko rakoviny

Reikův tým použil techniku IPS na kožních buňkách 53leté ženy, přičemž zkrátil délku jejich pobytu v chemikálii z 50 na 12 dní.

Z nákazy virem HIV se vyléčila první žena

Věda a školy

Člen týmu Dilgeet Gill řekl, že ho ohromilo, když zjistil, že se buňky nezměnily v embryonální kmenové buňky, ale „omládly“ tak, že vypadaly a chovaly se, jako by byly odebrány člověku starému 23 let.

Mravenci dokážou pomocí čichu rozpoznat rakovinu, ukázala studie

Koktejl

Proces nelze rychle zavádět na klinikách, protože metoda IPS zvyšuje riziko rakoviny. Reik řekl, že věří, že když je nyní zřejmé, že lze buňky omladit, může jeho skupina přijít na alternativní a bezpečnou technologii.

„Konečným cílem je prodloužit lidem zdraví, ne život, takže lidé budou moci stárnout zdravěji,“ řekl.

Uhynulá samice má šanci na potomky. Záchranu bílých nosorožců podpoří kmenové buňky

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám