Článek
„Ruští kosmonauti se chystají poprvé přistát na přirozené družici Země v letech 2031-2040,“ ohlásil ve středu podle agentury TASS zástupce generálního konstruktéra vesmírné korporace RKK Eněrgija Vladimir Solovjov (nejedná se o kremelského propagandistu Vladimira Solovjova – pozn. red.) .
Návrh počítá s pilotovanými lety na Měsíc i prvním přistáním ruské posádky na lunárním povrchu v historii. Následovat mají expedice i geologický průzkum a od roku 2041 i konstrukce základny, která by podle návrhu využívala vodu a kyslík ze zdrojů na Měsíci.
Po roce 2050 pak plán počítá s využitím lunárních zdrojů k dalšímu objevování vesmíru.
Rusům se na Měsíci přece jen něco povedlo. Podle fotky družice NASA vyrobili nový kráter
Neúspěchy ruského kosmického průmyslu
Zatím není jasné, nakolik je Rusko připraveno tento návrh splnit. Moskvu nyní zaměstnává její válečné tažení na Ukrajině, kam ruská vojska vpadla loni v únoru. Ruský vesmírný sektor, který byl dříve pýchou země, se navíc již několik let potýká s problémy, mimo jiné s nedostatkem financí či neúspěchy.
Letos v srpnu ztroskotala první ruská mise na Měsíc po téměř půl století, když se modul Luna-25 na lunární oběžné dráze vymkl kontrole a posléze narazil do měsíčního povrchu.
V novodobých vesmírných závodech, kdy předchozí léta spolupráce mj. na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) narušila právě ruská invaze na Ukrajinu, zatím mají náskok USA. Jejich program Artemis slibuje dopravit posádku na povrch Měsíce a vybudovat lunární základnu do konce dekády.
Z ruské laboratoře na ISS unikla chladicí kapalina, posádce nebezpečí nehrozí
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) loni úspěšně dokončil první fázi, při které modul bez posádky obletěl Měsíc a úspěšně se vrátil zpět na Zemi.
Navazující mise Artemis II, při které modul obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je v plánu na konec roku 2024 a mise Artemis III pak chce na konci roku 2025 vysadit na Měsíci dva astronauty. Jednalo by se o první přistání člověka na lunárním povrchu od roku 1972.
Astronauti nosí Pradu. Obleky pro lunární misi Artemis navrhne italská značka
Do konce desetiletí chce astronauty na Měsíc dostat i Čína, která od loňského roku provozuje vlastní vesmírnou stanici na oběžné dráze Země.
Pekingu, který vyslal svou první lidskou posádku do vesmíru v roce 2003, se již povedlo přivézt z Měsíce vzorky a přistát s lunárním vozítkem na jeho méně prozkoumané straně.
Trojice čínských kosmonautů po pěti měsících ve vesmíru přistála na Zemi
Nedávno se objevila informace, že rovněž Indie má za cíl vyslat do roku 2040 na Měsíc pilotovanou misi, tedy dostat na lunární povrch svého astronauta.
Letos v srpnu se Indie stala první zemí světa, které se podařilo – v rámci mise Čandraján-3 – přistát v blízkosti neprobádaného jižního pólu Měsíce.
Indie chce do roku 2040 vyslat na Měsíc svého astronauta
Prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce, se v roce 1969 stal americký astronaut Neil Armstrong.
Sovětská mise Luna-2 ale jako první v historii v roce 1959 dosáhla povrchu Měsíce a mise Luna-9 tam jako první v roce 1966 měkce přistála.
Kosmonaut Jurij Gagarin se 12. dubna 1961 stal prvním člověkem ve vesmíru. Na Měsíci ale sovětští kosmonauti nikdy nestanuli.
Brašna amerických astronautek stále krouží kolem Země. Je šance ji najít v dalekohledu
Zemřel americký astronaut Frank Borman, velitel první lunární orbitální mise
