Článek
Raketa New Glenn firmy Blue Origin úspěšně dokončila svůj druhý let, během kterého vynesla po oddělení svého druhého stupně od raketového nosiče na oběžnou dráhu dvojici sond určených pro NASA ke studiu Marsu, zároveň aktivovala a otestovala zařízení projektu HaloNet od firmy Viasat, které slouží jako demonstrace nové komunikační technologie v kosmu, a nakonec bezpečně přistála – její plně znovupoužitelný první stupeň se vrátil na autonomní plošinu Jacklyn v Atlantiku.
Je to poprvé, co orbitální raketa společnosti Blue Origin vynesla náklady zákazníků do vesmíru.
Mise ESCAPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), která stojí podle portálu Space.com „méně než 80 milionů dolarů“ (pod 1,68 miliardy Kč), se skládá ze dvou kosmických lodí, které vyrobila soukromá americká společnost Rocket Lab a pro NASA je bude provozovat Kalifornská univerzita v Berkeley. Dvě sondy, pojmenované Blue a Gold, se ale nevydávají přímo k rudé planetě okamžitě.
Samotná mise New Glenn 2 (NG-2), tj. start rakety, byla z technických i časových důvodů zahájena s ročním zpožděním. Aktuální start byl původně plánován na neděli, byl však odložen kvůli nepříznivému počasí. Další pokus o start byl v plánu ve středu, nicméně tento termín byl posunut z důvodu sluneční bouře – ty mohou mít negativní dopady na telekomunikace či navigaci. Ve čtvrtek už to ale vyšlo.
Raketa pojmenovaná po prvním Američanovi, který obletěl Zemi, Johnu Glennovi, je vysoká 98 metrů a je částečně znovupoužitelná – má opakovaně použitelný první stupeň. Blue Origin uvedla, že tento stupeň plánuje použít opět při třetím letu, pokud se jeho záchrana podaří.
Generální ředitel společnosti Dave Limp ale už dříve naznačil, že nebude problém, i kdyby se tento raketový stupeň zachránit nepodařilo. „Máme už několik dalších stupňů New Glenn ve výrobě,“ konstatoval podle webu Spaceflight Now.
Nejprve studovat kosmické počasí relativně blízko Země
New Glenn vynesla sondy Blue a Gold směrem k Lagrangeovu bodu 2 systému Země–Slunce (L2), což je gravitačně stabilní místo asi 1,5 milionu kilometrů za Zemí. Dvojice tam stráví přibližně 12 měsíců, během nichž bude zkoumat vesmírné počasí. Pro srovnání: v bodě nejbližšího setkání jsou Země a Mars od sebe 56 milionů km daleko.
V listopadu 2026 se pak dvojice znovu přiblíží k Zemi, aby tyto sondy využily gravitačního praku k urychlení směrem k Marsu, kterého dosáhnou asi o 10 měsíců později. Složitý letový profil je dán zákonitostmi oběžné mechaniky: Země a Mars se vhodně srovnají, aby to umožnilo efektivní meziplanetární cestu, jen jednou za 26 měsíců. Další takové okno se otevře koncem roku 2026.
