Hlavní obsah

Přihlášky na střední školy produkují zkreslené informace o poptávce, tvrdí odborníci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Z přihlášek na střední školy není možné určovat zájem o jednotlivé obory. Přihlášky ovlivňuje strategie rozhodování žáků a jejich rodičů, kteří chtějí snížit šanci na neúspěch. Na odborném panelu projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy se na tom ve středu shodli experti, kteří se problematikou zabývají. Chybějí i data, která by umožňovala sledovat cestu vzdělávacím systémem až k zaměstnání.

Foto: Petr Švancara, ČTK

Ilustrační snímek

Článek

Ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze David Greger představil výzkum, ve kterém se odborníci z ústavu zaměřili na mapování přijímacího řízení v Praze a Středočeském kraji ve školním roce 2022/2023.

Podle Gregera není rozhodovací strategie žáků jen o žácích, ale i nabídce středních škol, kterou mají k dispozici. Z výzkumu vyplynulo, že 85 procent žáků ve zmíněných krajích chce získat maturitní vzdělání, tomu ale neodpovídala nabídka škol.

Nedostatečné kapacity maturitních oborů

Odborníci se shodli, že z přihlášek na střední školy není možné určovat zájem o jednotlivé obory. Největší nesoulad mezi nabídkou středních škol a poptávkou žáků a jejich rodičů je podle nich v nedostatečných kapacitách maturitních oborů.

Zanedbávání slabších žáků vyjde Česko draho

Věda a školy

Čtyři procenta dětí po dokončení základního vzdělání nepokračují na střední školu. Asi sedm procent na střední školu sice nastoupí, ale nedokončí ji. Dalších 22 procent střední školu dokončí, ale je po jejím absolvování nespokojeno s volbou oboru, jak informoval Stanislav Volčík z ministerstva školství.

Připomněl, že v Česku tvoří 70 procent středního vzdělávání střední odborné školy, průměr zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) je 37 procent.

České školství za evropským průměrem stále více zaostává

Věda a školy

Odborníci na panelu se shodli, že přihlášky na střední školy vytvářejí extrémně zkreslené informace o poptávce středních škol. Podle Daniela Münicha z institutu CERGE-EI má dosavadní systém přijímacích zkoušek několik chyb, mezi které patří například stres žáků i rodičů nebo znevýhodnění sociálně slabších žáků.

CERGE-EI (Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute) je společné akademické pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

Podle Münicha chybí pohled na vzdělávací a následnou profesní kariéru. Je podle něj potřeba, aby byla data dostupná a propojitelná tak, aby se dala sledovat cesta vzdělávacím systémem až k pracovnímu procesu.

Studenty velké korporáty příliš nelákají, zajímá je kariéra i rodina

Věda a školy

Ve školním roce 2021/2022 ukončilo základní školu zhruba 101 tisíc žáků. Na střední školy ale nastupuje více žáků, než ukončí základní školu. Důvodem je příchod dětí ze zahraničí a návrat lidí z pracovního trhu ke středoškolskému vzdělání. Ve školním roce 2022/23 nastoupilo do středních škol 119 969 lidí. Počet dětí, které ukončily ZŠ ve školním roce 2022/23, meziročně vzrostl asi o 9000, celkem to bylo asi 110 600 žáků.

V Česku je téměř 1300 středních škol, jejich zřizovatelem je většinou kraj. V tuzemsku je asi 300 soukromých středních škol a necelých 50 církevních. Některé školy zřizuje i ministerstvo školství či další resorty.

Münich: Reálné výdaje na školství rychle klesají

Domácí

Dvě pětiny žáků skončily na učilištích, ač chtěli k maturitě

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám