Hlavní obsah

České školství za evropským průměrem stále více zaostává

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Podíl rozpočtu ministerstva školství na státním hrubém domácím produktu se snižuje a v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se odklání od průměru směrem dolů. Vyhlídky do dalších let příliš nadějí nebudí.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ekonom Daniel Münich

Článek

V příštím roce by se měly podle dokumentu ministerstva školství, který předložilo na jednání tripartity, zvýšit národní výdaje na školství oproti loňsku o 1,2 miliardy korun. I s evropskými fondy by mělo navýšení činit 3,9 miliardy.

„Takže i s evropskými fondy by mělo navýšení činit 1,5 procenta. Ale ministerstvo financí předpokládá růst nominálního HDP v roce 2024 o pět procent a růst průměrných mezd v ekonomice dokonce na 5,8 procenta,“ řekl Právu šéf Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI Daniel Münich.

I v aktualizovaném programovém prohlášení má přitom vláda Petra Fialy slib, že veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby budou v poměru k HDP alespoň na úrovni průměru zemí OECD. A v koaliční smlouvě měla i konkrétní číslo: 5,2 procenta HDP.

Školy se bojí krácení mezd kuchařek a školníků

Věda a školy

Aspoň 100 miliard

Platy učitelů v regionálním školství, tedy v mateřských, základních, středních či vyšších odborných školách, by měly podle podkladů ministerstva školství v příštím roce růst o 2500 korun.

Jinak se ale počítá spíše s úsporami. Letos by měly po­dle předběžných odhadů dosáhnout platy kantorů na 49 891 korun v průměru.

To by podle Münicha mohlo zhruba udržet krok s růstem průměrné mzdy. Těžko se tak ale platy odrazí k navýšení směřujícímu ke slíbeným 130 procentům průměrné mzdy.

Resort školství sice nepředkládá střednědobý výhled školského rozpočtu, ale leccos napovídají predikce vývoje mezd v regionálním školství.

Pakliže mají podle vládního slibu růst platy učitelů vždy na úroveň 130 procent průměrné mzdy předminulého roku, měly by v roce 2024 v průměru činit 52 412 hrubého, o rok později 56 644 a v roce 2026 by to mělo být 59 935 měsíčně.

„Pokud by zůstal zachován počet učitelů z roku 2023 i v roce 2026 a pokud by se průměrné platy učitelů zvyšovaly tak, že v roce 2026 dosáhnou 59 935, pak by to stálo státní rozpočet v roce 2026 oproti roku 2023 navíc 25,5 miliardy korun,“ odhadl Münich.

Když vidíme, jak se vláda snaží šetřit na školství, kde může, rádi bychom věděli, kde budou hledat zdroje do budoucna. Buď ať nám nic ne­­slibují, anebo ať nám řeknou, že není vůle
František Dobšík, šéf školských odborů

„A jestliže by se rozpočet ministerstva školství za tři roky o tuto částku navýšil a zároveň by už nic dalšího v rozpočtu školství nerostlo, šlo by o navýšení o deset procent. Ve stejném období let 2023 a 2026 ale má podle poslední predikce resortu financí vzrůst nominální HDP o 14,2 procenta. Z toho plyne, že by podíl rozpočtu školství na HDP po roce 2023 dále klesal,“ vypočítal.

Poprvé v historii podle něj dosáhl český podíl školských výdajů na HDP průměru zemí EU v roce 2021, a to 4,3 procenta. „Od té doby tento podíl klesá a podle posledního výhledu bude klesat i v roce 2024, možná až pod čtyři procenta,“ poznamenal.

„Pokud se má stát vzdělávání v Česku skutečnou prioritou, budou muset tato a další vlády pro ministerstvo školství rozpočtovat mnohem víc peněz, než o jakých se dnes uvažuje,“ uvedl Münich, který je i Bekovým poradcem.

Na ukrajinské asistenty si 510 škol rozdělí 101 milionů korun

Věda a školy

„Aby v roce 2026 podíl školských výdajů na HDP dosáhl průměru OECD, musela by být jen školská část rozpočtu školství oproti roku 2021 vyšší o více než sto miliard. Nyní se to s 25,5 miliardy na platy učitelů rýsuje jen na celkové navýšení o padesát miliard. Ale ve výhledu rozpočtu, zdá se, není ani těch 25,5 miliardy,“ dodal. Právě to, že se nevypracovávají střednědobé výhledy vývoje státních financí, je podle Münicha věčnou bolestí českého systému.

Předvídatelnost by ocenil i šéf školských odborů František Dobšík. „Když vidíme, jak se vláda snaží šetřit na školství, kde může, rádi bychom věděli, kde budou hledat zdroje do budoucna. Buď ať nám nic ne­­slibují, anebo ať nám řeknou, že není vůle,“ řekl Právu. Připomněl, že odbory už před rokem upozorňovaly vládu, že pokud bude chtít splnit slib 130 procent, bude na to zapotřebí desítek miliard. Zákon ale nakonec vyloučil z nároku na pravidelnou valorizaci pedagogické pracovníky, jako vychovatelky, asistenty či školní psychology.

Ze zákona vyškrtli i nařízení, že se mzda učitele bude odvíjet od 1,4násobku průměrné mzdy předminulého roku. A to, jak by mzdy kantorů vypadaly při původním znění novely, ministerstvo vyčísleno má. V roce 2026 by byli učitelé v průměru na 64 730 hrubého a byl by to první rok, kdy by se jejich mzdy dotkly stotřicetiprocentní hranice.

Pedagogický institut předloží ministerstvu nové učební plány pro ZŠ ke schválení v prosinci

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám