Dvě pětiny žáků skončily na učilištích, ač chtěli k maturitě

Dotazníky na konci června vyplnilo 4934 žáků 9. ročníku, 5413 žáků 8. ročníku a 2540 rodičů.

„Převážná většina žáků (85 procent) z Prahy a Středočeského kraje chce získat maturitní vzdělání, školy ale žákům devátého ročníku nabízely ve Středočeském kraji 42 procent a v Praze 25 procent míst v nematuritních oborech,“ stojí ve studii.

„Do prvních ročníků středních škol pak k září letošního roku do nematuritních oborů nastoupilo 22 procent žáků v Praze a 37 procent žáků ve Středočeském kraji,“ napsali autoři průzkumu.

Pakliže se preference žáků mezi ročníky dramaticky neproměnily, plyne z toho, že přes 40 procent žáků skončilo na učilištích, přestože vyhlídky měli jiné.

Středočeský radní pro školství Milan Vácha (STAN) upozornil, že v daném počtu jsou zahrnuti i mladí lidé, kteří sice chtěli maturitní program, ale zároveň obor, který se v maturitním programu neprovozuje.

„Například na chovatelství koní je obrovský převis zájmu, ale v našem kraji ho jako maturitní obor neotvíráme,“ řekl Právu s tím, že absolventi si budou muset doplnit maturitu jiným způsobem.

„Samozřejmě jsme si vědomi toho, že v tuto chvíli v kraji máme zbytečně naddimenzovaný počet míst v učebních oborech bez maturity, což se postupně snažíme změnit ve prospěch maturitních oborů. Určitě budeme dál posilovat lycea, která jsou i podle průzkumu krok správným směrem,“ řekl v pondělí na jednání s dalšími aktéry ve školství Vácha.

Středočeský kraj si ve spolupráci s Prahou objednal průzkum, aby se ukázalo, jak by děti i rodiče vybírali střední školy, pokud by nebyli omezeni dvěma přihláškami. Právě ty je vedly k taktizování podle toho, kam je největší šance se dostat.

Letošní i loňské přijímačky byly ve velkých městech a okolí poznamenány chaosem, kdy se na střední školy začaly hrnout silné ročníky. Celorepublikově činil nárůst počtu uchazečů 12 procent, ale ve středních Čechách to bylo 15 procent, a v Praze dokonce 20.

Průzkum ukázal, že kdyby měli absolventi základních škol k dispozici pět přihlášek na střední školy, více než dvě pětiny by na prvních dvou místech volilo alespoň jednu školu jinak. Dalších osm procent by změnilo obě školy. Z maturitních oborů byly nejžádanější střední odborné školy (42 procent), gymnázia (19) a lycea (14).

Průzkum se zaměřil i na preference rodičů. Ti by svým dětem přáli maturitní obor z 90 procent. Jejich výpovědi v dotazníku potvrdily, jak se loni schopnosti dětí a zmatená nabídka míjely.

„V případě více škol na přihlášce bychom volili na prvních místech náročnější školy. Teď už zpětně víme, že s počtem získaných bodů by se kluk dostal na gymnázium a lyceum, ale jde na průmyslovku,“ uvedl jeden z rodičů.

Další rodič popsal: „Kvůli hysterii okolo přihlášek jsme zvolili jako první gymnázium a druhou odbornou. Jinak bychom volili mezi dvěma gymnázii.“

Dotazníky ale také poukázaly na úskalí v zohledňování známek u přijímaček. „Syn šel na učební obor z důvodu špatných známek, což neodpovídá jeho znalostem. Ale kdyby měl možnost zkusit přijímací zkoušky, na střední školu by se možná dostal,“ uvedl jeden z rodičů.

Známky ze základní školy v příštím roce už nebudou povinnou součástí přijímacího řízení. Nicméně řada škol je nadále zohledňovat bude. Zároveň mají být přijímačky v digitální podobě, umožní podat tři přihlášky a zrušeno bude odvolací řízení.

Žáci si po přijímačkách už nebudou moci vybírat, na kterou školu jít, pokud se dostanou na obě. Systém je umístí na školu, kterou v pořadí na přihlášce budou mít nejvýše. Jisté místo bude mít po prvním kole přijímaček podle odhadů 90 procent uchazečů.