Hlavní obsah

Přibývá žáků s psychickými problémy, upozorňují školy i odborníci

28. 11. 2021, 5:45

Školy zažívají nárůst v psychických problémech a depresích dětí vlivem covidových opatření a obav, že mohou být zase kdykoli poslány domů. Na některých školácích se podepsala skutečnost, že Česko mělo vůbec nejdéle zavřené školy v Evropě, jiní si hůře zvykali na návrat do lavic, upozorňují ředitelé oslovení Novinkami. Celkově jde o následky loňského a jarního lockdownu, přičemž mnozí žáci se z toho stále nedostali. Situaci by mohli pomoci školní psychologové, jejich systémové financování ale neexistuje.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Nárůst psychických problémů u dětí pozorujeme již od začátku školního roku,“ potvrdila pro Novinky předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou.

Předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancové tento negativní trend, a to podle jejích slov i včetně hospitalizací, pozoruje jak obecně, tak i na škole, kde působí – Gymnázium Litoměřice.

Učitelé už třetí dávku mají, zní ze škol

Koronavirus

Předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček, který je ředitelem Masarykovy střední školy chemické v Praze, věří, že se jeho žáci proti turbulentním změnám ve společnosti obrnili.

Dopady pandemie jsou ve školách patrné dodnes. Školy referují nárůst psychických obtíží, náročného chování i ztráty motivace.
Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání

„Nicméně nejistota ve společnosti a stálé změny nikomu nepřidají. Pokud mohu soudit podle našich žáků, většina si problémy a stres moc nepřipouští a škola funguje v běžném režimu. Několikrát jsme řešili i nutnost karantény části některých tříd, ale s ohledem na vysokou proočkovanost to jsou jen někteří žáci,“ popsal pro Novinky své zkušenosti.

Duševní nepohoda až u čtvrtiny

„Distanční výuka a české pojetí nouzových opatření, které nejpřísněji dopadly právě na děti a dospívající, mají negativní dopady nejen v oblasti vzdělávání, ale také v oblasti duševního zdraví a celkového well-beingu (osobní pohody) českých dětí. Převážně u dětí různě znevýhodněných,“ okomentovala pro Novinky problém i předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Klára Laurenčíková.

Až čtvrtina českých žáků vykazuje duševní nepohodu – hlavně výskyt špatných nálad, podrážděnost nebo problémy se spánkem.
PAQ Research

Uzavírka škol v Česku byla jednou z nejdelších na světě. „Zdaleka ne všechny děti měly k distančnímu vzdělávání vhodné podmínky a dostatečnou podporu ze strany školy, rodiny a systému. Řada dětí se po dlouhé absenci a izolaci hůře adaptovala na školní prostředí. Dopady pandemie jsou ve školách patrné dodnes. Školy referují nárůst psychických obtíží, náročného chování i ztráty motivace,“ upozornila.

Analýza: Žáci se během distanční výuky zhoršili ve dvou třetinách škol

Věda a školy

Podle aktuální studie agentury PAQ Research došlo k významnému zhoršení duševního zdraví dětí, především u žáků nestíhajících učivo během online výuky. Až čtvrtina českých žáků vykazuje duševní nepohodu – hlavně výskyt špatných nálad, podrážděnost nebo problémy se spánkem.

Kde je školní psycholog?

Na řadě škol, zejména menších, přitom chybí školní psycholog, protože dosud stále neexistuje jejich centrální financování.

Jsou tedy financováni z takzvaných „šablon”, o které musejí školy žádat vždy na určité období, přičemž sám psycholog mnohdy neví, zda na něj škola bude mít peníze i poté. Školní psycholog je tak podle Mazancové doslova zdecimovaná profese.

Akutní problém si uvědomuje rovněž Česká školní inspekce (ČSI).

„Specializované pozice, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové apod., mají ve vzdělávacím procesu velmi významnou roli, ve školství dlouhodobě tito odborníci chybějí a školy velmi často nejsou ani zdaleka schopny pokrýt své potřeby v této oblasti. Proto inspekce dlouhodobě upozorňuje, že je potřeba tuto situaci řešit systémově,“ řekl Novinkám náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Rodiče žádají pro děti odklad školní docházky i kvůli epidemii, poradny na to neberou ohled

Věda a školy

Z vývojové ročenky ministerstva školství podle něj navíc vyplývá nárůst podílu dětí a žáků se zdravotním postižením a v rámci toho také žáků s vývojovými poruchami učení, chování a poruchami autistického spektra. Právě oni služby školních psychologů a speciálních pedagogů potřebují.

Jenže tito odborníci jsou často zaměstnáváni jen na zkrácené úvazky, což také může být pro řadu z nich překážkou.

„Oceňujeme proto záměr MŠMT zakotvit podpůrné profese do personálního standardu škol a zajistit pro jejich fungování stabilní udržitelné financování ze státního rozpočtu. K tomu by mělo podle informací ministerstva dojít od roku 2025, kdy větší školy nad 500 žáků budou mít nárok na financovaní celého úvazku takového odborníka, menší školy zmenšený úvazek a ty nejmenší budou odborníky alespoň sdílet,“ řekla Laurenčíková.

Podle ní a velké části dalších odborníků by to ale chtělo co nejdříve, i v roce 2023 by prý už mohlo být pozdě.

Zranitelní středoškoláci končí na psychiatrii

Domácí

Podle statistik ministerstva bylo k 30. září 2020 ve školách celkem 810 psychologů (fyzických osob), což představuje 479,09 úvazku. Poradenské služby prostřednictvím psychologů poskytují rovněž pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC).

„V případě, že škola nedisponuje vlastním školním psychologem, je tedy možné obrátit se na školské poradenské zařízení, tzn. PPP a SPC,“ připomněla pro Novinky tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Především praktická výuka na středních školách se distančně moc realizovat nedá. Snažme se tedy dodržovat všechna opatření a udržet školy otevřené. To je asi nejlepší, co lze udělat.
Jiří Zajíček, ředitel školy

Úřad v této souvislosti vydal metodický materiál, kde je i kapitola věnovaná duševnímu zdraví dětí. Psychologickou pomoc pro pedagogy i rodiče dětí nabízí např. Národní pedagogický institut (NPI), jehož pracovníky lze kontaktovat zde.

Stres dopadá i na učitele

„Co se týká segmentu ZŠ a SŠ, inspekce po celou dobu upozorňovala a připomínala, že vedle dopadů distančního vzdělávání na znalosti či dovednosti žáků je potřeba velmi silně reflektovat také dopady do oblasti jejich duševního zdraví, sociálních vazeb nebo i fyzických aktivit a tělesné zdatnosti,“ uvedl dále Andrys.

I proto podle něj metodické doporučení MŠMT připravené pro období návratu žáků do škol ke konci 2. pololetí minulého školního roku výrazně akcentovala oblast adaptace a aklimatizace žáků. „Také na tyto oblasti byly zaměřeny letní kempy, které se osvědčily již v létě 2020 a osvědčily se i letos v létě,“ pokračoval. Školský resort připravil i plán doučování.

MŠMT: Letních doučovacích kempů se zúčastnilo 89 tisíc žáků

Věda a školy

Školy dostávají peníze na doučování. Učni a gymnazisté zájem příliš nemají

Věda a školy

Od letošního září ČŠI ve školách sleduje právě dopady dlouhodobé distanční výuky na vzdělávání žáků, na práci učitelů i ředitelů škol nebo na vzdělávací výsledky žáků. „Je zřejmé, že oblasti psychického zdraví, well-beingu a celkové duševní pohody žáků je opravdu potřeba věnovat adekvátní pozornost i nyní,“ zdůraznil Andrys. „A samozřejmě toto všechno se týká také učitelů,“ doplnil.

Laurenčíková souhlasí. „I učitelé byli během uzavírky škol ve velké zátěži, a to zejména ti, kteří museli učit online a zároveň se starat o své děti. Podle šetření PAQ Research až třetina učitelů vykazovala známky úzkosti a deprese. Došlo k výraznému nárůstu počtu učitelů ohrožených syndromem vyhoření. Učitel, který má obtíže v oblasti duševního zdraví, nemůže kvalitně podpořit bezpečné vztahové prostředí ve škole a duševní zdraví žáků,“ konstatovala.

Mazancová, učitelka angličtiny, připouští, že se sama cítí být na hraně vyhoření. „Zároveň jsem ale hodně vděčná, že se se studenty mohu setkávat naživo,“ zmínila.

Celoplošného uzavření škol se obávám a nebyla bych pro. Musíme školy udržet v chodu co nejdéle, zejména pomocí pravidelného testování. Ale bylo by nutné testovat i očkované, protože nákaza se objevuje i mezi očkovanými žáky a učiteli.
Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií České republiky

„Pro učitele i ředitele je to náročné období: spolupráce s hygienou, kdy trasujeme, informujeme rodiče, předáváme kontakty, seznamy. Navíc je i náročná hybridní výuka, kdy část žáků ze třídy je prezenčně ve škole, část učíme online,“ přidala se ředitelka Schejbalová.

Po pandemii zůstaly děti s úzkostmi a depresemi

Domácí

Už v květnu deník Právo informoval, že se dopady uzavírek budou ještě dlouho sčítat, přičemž je jisté, že s následky se budou potýkat zejména školáci. Mnohé žáky a studenty trápilo odloučení, někteří měli psychické problémy, po otevření škol si těžko hledali cestu k pravidelnému rytmu a byli roztěkaní. Další měli problémy zaplout do kolektivu.

S návratem do normálu budou mít školy podle dětského klinického psychologa Oldřicha Ďurecha těžkou práci vždy a měly by ji upřednostňovat před doháněním učiva. „Když se vrátí po dvouměsíčních prázdninách, jsou děti vyjevené a probíhá adaptace. A tohle je mnohem horší,“ varoval na jaře psycholog s tím, že nutná je i prevence šikany.

Plošné uzavření školy nechtějí

Nebyli by tak učitelé a ředitelé s ohledem na těžkosti spojené s občasnou nutností takzvanou hybridní výuky pro plošné uzavření škol, dokud se situace kolem šíření koronaviru a jeho variant alespoň trochu neuklidní?

„Celoplošného uzavření škol se obávám a nebyla bych pro. Musíme školy udržet v chodu co nejdéle, zejména pomocí pravidelného testování. Ale bylo by nutné testovat i očkované, protože nákaza se objevuje i mezi očkovanými žáky a učiteli,“ prohlásila Schejbalová.

MŠMT chce do budoucna umožnit kombinaci výuky ve škole a doma

Věda a školy

Plošné zavírání škol odmítá i předsedkyně Učitelské platformy Mazancová. „Ale třeba středním školám bych dovolila rozhodnout o přechodu na distanční výuku, pokud je pro ně hybridní výuka neúnosná (nemocní učitelé, opakované karantény tříd, nedostatečné technické zabezpečení),“ sdělila Novinkám.

Uzavření není podle ředitele Zajíčka v zájmu škol ani žáků. „Především praktická výuka na středních školách se distančně moc realizovat nedá. Snažme se tedy dodržovat všechna opatření a udržet školy otevřené. To je asi nejlepší, co lze udělat,“ uzavřel.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Související články

Výběr článků