Praxe místo teorie: vysoké školy mění závěrečné práce. S AI i bez ní

Soukromá Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) v Praze jako první zavedla bakalářské projekty a nově i profesní diplomové práce v navazujících magisterských programech.

Studenti tak mohou řešit konkrétní problém z vlastní praxe, podnikání nebo stáže.

„Nerušíme diplomky. Dáváme jim smysl a hodnotu pro praxi,“ uvedl rektor VŠEM Daniel Šťastný.

Podle něj je to i reakce na nástup umělé inteligence: „Tradiční kompilace odborné literatury, které dřív stačily, dnes zvládne chatbot za pár minut.“ Za pár minut, ale bez porozumění – a to je další důvod změn.

Možnost klasické teoretické práce zůstává. Nový formát podle prorektora Bohumila Kartouse přináší větší svobodu a odpovídá požadavkům 21. století.

Změna se dotkla i podoby státní zkoušky – místo losovaných otázek absolvují studenti odbornou diskusi nad vlastní prací. Škola si tak klade za cíl lépe ověřit, zda student rozumí svému oboru v kontextu a umí věci prakticky aplikovat.

Statistiky z letošního června, které Kartous poskytl Novinkám, ukazují, že nový přístup funguje: tři čtvrtiny studentů VŠEM si dobrovolně zvolily projekt místo klasické bakalářky a úspěšnost u státnic se mezi oběma skupinami neliší.

Škola rovněž hlásí více než čtvrtinový nárůst studentů, kteří zvládli studium dokončit v řádném termínu.

Témata bakalářských projektů:

Příkladem tématu, kterým se může student zabývat, je třeba i snížení ekologických dopadů podniků.

„Když se nahradily bakalářské práce za projekty, doufala jsem, že se toho dočká i navazující studium pro diplomovou práci,“ okomentovala to nyní absolventka VŠEM Barbora Pánková s tím, že je ráda, že se to opravdu děje a že tyto možnosti budou moci využít i studenti magisterského studia.

Ani veřejné školy nezůstávají stranou. Většina z nich zatím sice klasické závěrečné práce zachovává, ale mění jejich formu, zadání i hodnocení – často podle potřeb konkrétní fakulty nebo studijního programu.

Kupříkladu Západočeská univerzita (ZČU) v Plzni Novinkám sdělila, že na její fakultě elektrotechnické už došlo k nahrazení bakalářských prací projekty a podobný krok zvažují i další technické fakulty. V zadáních se klade větší důraz na výzkum, tvorbu díla a efektivní využití AI. Škola také pracuje s metodickými materiály a její univerzitní knihovna pořádá školení.

Univerzita Karlova (UK) v Praze pro Novinky potvrdila, že AI je dnes součástí běžného akademického prostředí. Detekce AI generovaného textu je podle ní stále složitější, a tak je důraz kladen spíše na edukaci, transparentnost a etiku než na zákaz. UK zavádí volitelné předměty o práci s AI, podporuje sdílení zkušeností a akademici mají jasně studentům sdělit, jak AI mohou nebo nemohou využít. Aktuální informace publikuje na webu.

Rozvíjí také koncept mikrocertifikátů – krátkých vzdělávacích modulů zaměřených na praktické dovednosti. V rámci Národního plánu obnovy už UK vydala přes 300 osvědčení.

Jak Novinkám sdělil mluvčí Masarykovy univerzity (MUNI) Radim Sajbot, u této brněnské školy dochází ke změnám na několika fakultách. Právnická fakulta už od roku 2018 využívá tzv. diplomový úkol místo klasické práce v programu Vyšší justiční úředník. Ekonomicko-správní fakulta oznámila záměr zavést závěrečné projekty namísto bakalářek. Přírodovědecká fakulta zavádí závěrečné projekty u chemických a příbuzných oborů s důrazem na praktické dovednosti a analytické myšlení.

MUNI zároveň zveřejnila jasné doporučení pro využívání umělé inteligence – rozlišuje mezi generativními nástroji (ChatGPT, Copilot) a běžnou softwarovou asistencí.

„AI nesmí nahradit tvůrčí práci, ale může sloužit jako nástroj. Studenti mají povinnost využití nástrojů řádně přiznávat, pokud ovlivní obsah jejich práce,“ zdůraznil Sajbot.

Zkušenost s generativní AI každopádně změnila očekávání, jak by měl vypadat studijní výstup. Formální kompilace teorie přestává stačit. O to důležitější je schopnost studenta promyslet vlastní přístup, aplikovat znalosti na reálný problém a být schopen svůj návrh odborně obhájit.

O tom, že se české vysoké školy vydávají cestou větší praktičnosti a reálného dopadu závěrečných prací, jsme informovali již loni:

„Máme už určité zkušenosti, kdy například studijní program teologie na naší Cyrilometodějské teologické fakultě už několik let nahrazuje kvalifikační práci závěrečnou disputací. Další možné formy závěrečných prací představují závěrečné projekty, soubory prací a podobně,“ řekl k tomu tehdy mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.

Před rokem jsme také psali, že na Vysoké škole chemicko-technologické smějí studenti AI využívat i při psaní závěrečných prací (které jsou primárně experimentální), musí ale obhájit tvrzení, které od ní získají. Za připomenutí ještě stojí, že na Stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně minulý rok prvních šest studentů obhájilo své bakalářské práce v rozšířené a virtuální realitě.

Transformace závěrečných prací je každopádně zatím na začátku – ale ukazuje, že vysoké školy se nebrání přizpůsobení. Cílem není zrušit akademické psaní, ale dát studentům na výběr, jakou cestou se vydají: teoretickou, nebo praktickou.

Jak říkají na VŠEM, pro zaměstnavatele, školu i samotného studenta to může být přínosné. Diplomka se tak může stát skutečnou vizitkou – nikoli jen formalitou na cestě za titulem.