Článek
Ministerstvo rozdělovalo finance, aniž by si jasně stanovilo, co by se díky nim mělo zlepšit, případně, jak bude dosažený pokrok hodnotit. Nebylo tak jasné, zda poskytnuté miliardy skutečně pomohly zlepšit výuku na vysokých školách.
Resort podle kontrolorů sledoval často jen technické parametry, jako je počet nových učeben, obestavěný prostor či celkovou užitkovou plochu. NKÚ prověřoval konkrétně Ostravskou univerzitu, Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava.
Pozitivní je, že peníze byly využívány na stanovený účel, byť ne vždy školy dostatečně zdůvodnily, proč konkrétní výukové prostory nebo nákladné přístroje potřebují, jak přesně je budou využívat a komu mají sloužit.
„V jednom případě vysoká škola pořídila nákladné přístroje, které však nebyly dlouhou dobu využívány – jednalo se o ‚laboratorní stand‘ (speciální modulární konstrukce pro výzkum v laboratoři; pozn. red.) za tři miliony korun, který nebyl využíván osm měsíců, a ‚systém pro detailní diagnostiku skalárních a vektorových polí‘ s pořizovací cenou přes 17 milionů korun. Ten nebyl používán celý jeden rok,“ konstatoval NKÚ.
Poukázal rovněž na problémy s porušením pravidel pro čerpání dotací. Školy podle něj včas nereportovaly o průběhu projektů, případně uvedly nepřesné či zavádějící informace.
