Stále více dětí chodí do soukromých středních škol, nabízejí chybějící kapacity

„Na to, že jsme úplně nová neznámá škola, jsme zaznamenali překvapivý zájem,“ sdělil Novinkám ředitel čerstvě vzniklého pražského soukromého gymnázia School for Future Aleš Pištora. Letos v září se zde chystají poprvé spustit výuku, která rodiče přijde na 130 tisíc korun za školní rok.

„Při zakládání školy jsme vzali v úvahu, že zájem o všeobecné obory bude zřejmě stoupat podobně jako v západní Evropě, kde asi polovina dětí vycházejících ze základních škol míří za tímto typem vzdělání,“ přiznal Pištora.

Podobných soukromých škol vzniklo v posledních letech zejména v Praze více a řada stávajících rozšířila kapacity. Jak Novinkám popsal analytik Karel Gargulák z organizace PAQ Research, hlavním motorem soukromých zřizovatelů je vysoká poptávka po všeobecném vzdělávání. Výsledkem je, že letos polovinu kapacit na gymnáziích v Praze tvoří soukromé školy.

Z dat Cermatu konkrétně plyne, že ke čtyřletému studiu na pražských gymnáziích se letos hlásí 5955 žáků a kapacita vystačí pro 4723 z nich, z toho 2311 míst je právě v soukromých školách. Ve srovnání s loňským rokem na nich kapacita prvních ročníků vzrostla o 840 míst. Oproti tomu na pražských veřejných školách přibyla v prvních ročnících jen čtyři místa.

„Má to ale i negativní důsledky. Polovina je opravdu hodně, bohužel to rozevírá bariéry mezi dětmi a odporuje to i vládní strategii pro školství, která hovoří o snižování nerovností,“ popsal Gargulák.

Soukromá gymnázia ale nejsou jen doménou Prahy, v Brně už tvoří téměř čtvrtinu kapacit. V moravské metropoli navíc poptávka převyšuje nabídku ještě výrazněji než v hlavním městě. Zklamání tu letos prožije polovina z 2055 žáků, kteří se ucházejí o místo v prvních ročnících čtyřletých gymnázií. Místo totiž získá jen 1057 z nich, 1616 dětí má přitom gymnázium jako svou první volbu. Počet míst se od loňska, kdy byl počet uchazečů podobný, podařilo navýšit jen o 67. 

„Problém představuje také financování, neboť veřejné i neveřejné střední školy reálně platíme prakticky stejně,“ dodal Gargulák. Ze zákona se totiž stát podílí na chodu soukromých škol dotací čítající 80 procent objemu prostředků, které na každého žáka obdrží veřejná škola. Výše školného přitom není nijak regulovaná a školy si ho mohou zvolit libovolně.

Školné na soukromých gymnáziích v Praze se zpravidla pohybuje od sta tisíc a výše za školní rok. Levnější školy si účtují zhruba 60 tisíc korun za rok. Například na Open Gate gymnáziu ve středočeských Babicích stojí rok 282 tisíc korun a v nejdražší zavedené mezinárodní škole, International School of Prague, zaplatí rodiče za rok až 807 tisíc korun.

Navzdory tomu však podle místopředsedkyně Sdružení soukromých škol Dany Čapkové mají soukromé střední školy zpravidla více zájemců, než mohou přijmout.

„Jedním z cílů vzdělávací politiky jsou rovné příležitosti pro všechny děti. Tady ale najednou vzniká velká ekonomická bariéra, kdy si to nemohou rodiny dovolit. Jde přitom o rodiny ze střední třídy, ne vyloženě chudé, přesto pro ně není reálné dávat deset tisíc měsíčně za vzdělání dětí,“ vysvětlil Gargulák.

„Role rodičů je zásadní. Nejde jen o ekonomickou stránku věci, jestli mají na kurzy peníze, ale také sociologický faktor, jejich vzdělání, ochota se dětem věnovat. Sociální výběrovost je u nás ta hlavní, tedy jestli rodiče aktivně řeší vzdělávání svých dětí,“ okomentoval to ekonom Daniel Münich.

„Je proto důležité posilovat veřejné školství, aby kraje zajišťovaly kapacity v oborech, o které je zájem, tedy hlavně všeobecné,“ apeloval Gargulák.