Článek
Studie amerických vědců, publikovaná tento týden v úterý v časopise Nature Communications, se zaměřila na potenciál tektonické a vulkanické aktivity na dně oceánu Europy, neboť v případě Země umožňuje interakce mezi horninami a mořskou vodou. Ty produkují nezbytné živiny a chemickou energii pro život.
Výzkumníci však došli za pomoci modelování k tomu, že skalnaté dno oceánu Europy je pravděpodobně mechanicky příliš pevné, než aby taková činnost byla možná.
Odborníci zohlednili faktory, jako je velikost Europy, složení jejího kamenného jádra a gravitační síly vyvíjené Jupiterem, největší planetou Sluneční soustavy. Jejich hodnocení, podle něhož na dně oceánu Europy zřejmě dochází jen k minimální nebo žádné aktivní poruchové činnosti, naznačuje, že tento měsíc je bez života.
„Na Zemi tektonická aktivita, jako je lámání a narušování hornin, vystavuje čerstvé horniny prostředí, kde chemické reakce – převážně za účasti vody – vytvářejí látky, například metan, které mikrobiální život může využívat,“ uvedl podle agentury Reuters planetární vědec a hlavní autor studie Paul Byrne z Washingtonovy univerzity v St. Louis.
Bez toho je podle něj skutečně o poznání nižší pravděpodobnost, že je na dně oceánu Europy život.
„Na základě našich zjištění by dno oceánu pravděpodobně neobsahovalo velké tektonické uskupení, jako jsou dlouhé hřbety nebo hluboké příkopy. Pravděpodobně by tam nebyly žádné podmořské sopky ani podmořské hory a neměli bychom tam žádnou hydrotermální aktivitu. Přesto doufám, že mi jednou bude dokázán opak,“ doplnil spoluautor studie Christian Klimczak, geolog z Georgijské univerzity.
Europa je čtvrtým největším z 95 formálně uznávaných měsíců Jupiteru a s průměrem kolem 3100 kilometrů je o něco menší než náš Měsíc. Předpokládá se, že ledový povrch na Europě je 15 až 20 kilometrů hluboký a pod ním se nachází oceán hluboký 60 až 150 kilometrů.
Vědci Europu jako místo potenciálně vhodné pro mimozemský život zkoumají proto, že podle Byrneho splňuje tři základní předpoklady, které jsou podle dnešních poznatků zásadní. Jsou jimi tekutá voda, organické látky a energie.
„Podzemní oceán Europy splňuje první požadavek. Na vnější ledové krustě měsíce jsme identifikovali organické látky, podobné látky se mohou nacházet i uvnitř oceánu. To je druhý požadavek. A specifická oběžná dráha Europy znamená, že Jupiter vyvolává přílivové zahřívání na Europě – což je třetí požadavek,“ poznamenal Byrne.
„Přestože geologické procesy fungují v celé Sluneční soustavě podobně, bylo zjištěno, že každé planetární těleso, které jsme zkoumali, má některé procesy jedinečné. Vzhledem k tomu, co o Europě víme, je stále nejlepším místem, kde hledat mimozemský život,“ dodal Klimczak navzdory novým zjištěním.
K Jupiterovu měsíci letí americká sonda
Zmíněná studie navíc hodnotila jen současné podmínky na Europě.
„Existují důvody se domnívat, že Europa mohla být kdysi mnohem geologicky aktivnější než dnes, i když to bylo před několika miliardami let. Možná tedy po určitou dobu tento svět nebyl jen (potenciálně) obyvatelný, ale opravdu tam život existoval, než se tyto podmínky změnily a chemická energie pro život se vyčerpala,“ uzavřel Byrne.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v roce 2024 vypustil robotickou kosmickou sondu Europa Clipper na misi, jejímž cílem je prozkoumat, zda má Europa podmínky vhodné pro podporu života. NASA plánuje, že Europa Clipper provede desítky blízkých průletů u daného měsíce, které začnou v roce 2031.
