Uvnitř Saturnova ledového měsíce je fosfor. Klíčový prvek pro život

„Pro astrobiologii je to neuvěřitelný objev,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie zveřejněné ve středu 14. června v odborném časopise Nature, Christopher Glein z výzkumné organizace Southwest Research Institute v Texasu v USA.

„Našli jsme velké množství fosforu ve vzorcích ledu vyvržených z (podpovrchového) oceánu,“ řekl odborník.

Spolu se svými kolegy při bádání vycházel z dat shromážděných sondou Cassini, která Saturn a jeho systém zkoumala v prvních dvou dekádách tohoto tisíciletí, a to až do roku 2017.

Na základě dat shromážděných misí Cassini objevil mezinárodní tým fosfor uzavřený uvnitř ledových zrn bohatých na sůl vyvržených do vesmíru z Enceladu. Gejzíry na jižním pólu Enceladu, který pod svou ledovou krustou ukrývá hluboký oceán, totiž chrlí do okolí drobné částice ledu.

Jiný vědecký tým navíc nedávno, jak jsme již psali, skrze Webbův vesmírný teleskop pozoroval sloupec vodní páry o výšce zhruba 9600 kilometrů, měsíc přitom v průměru měří jen okolo 500 kilometrů.

Výzkumníci už dříve v ledových částicích pocházejících z Enceladu objevili nejrůznější minerály a organické sloučeniny, nikoli však fosfor, který se nachází ve všech živých organismech na Zemi. Je mj. stavebním kamenem DNA, který utváří chromozomy a přenáší genetickou informaci. Prvek je také přítomen v kostech savců, buněčných membránách či planktonu žijícím v oceánech.

„Život by bez něj nemohl existovat,“ konstatují zástupci NASA.

„Je to poprvé, co byl tento prvek objeven v jiném oceánu než v tom pozemském,“ sdělil vedoucí autor studie Frank Postberg z německé Svobodné univerzity Berlín.

Předchozí analýzy ledových zrnek z Enceladu zjistily přítomnost sodíku, draslíku či chlóru. Počítačové modely zase ukázaly, že pod ledem skrytý oceán je mírně zásaditý - to jsou podle NASA všechno faktory, které znamenají obyvatelné prostředí.

Glein nicméně zdůraznil, že při hledání života mimo naši planetu ještě lidstvo čeká dlouhá cesta. „Tyto složky jsou sice nezbytné, ale nemusí to stačit na to, aby byl v mimozemském prostředí život. Otázka, zda na Enceladu mohl vůbec vzniknout život, tak zůstává bez odpovědi,“ vysvětlil.

NASA dále připomíná, že voda z oceánu Enceladu vytéká trhlinami v ledové kůře tohoto měsíce jako gejzíry na jeho jižním pólu a vytváří jakýsi oblak, který pak vlastně „zásobuje“ ledovými částicemi tzv. prstenec E planety Saturn, což je slabý prstenec mimo jasnější hlavní prstence Saturnu.

Kosmická loď Cassini odebrala vzorky těchto částic, aby odhalila chemikálie obsažené v podpovrchovém oceánu.