Hlavní obsah

Nová japonská raketa H3 nezvládla odstartovat

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tokio

Páteční premiérový start japonské nosné rakety H3 se neuskutečnil. Sekvence odpočtu ke startu byla předčasně ukončena. U vesmírného stroje, který se měl z kosmodromu Tanegašima vznést ve 2:37 SEČ, totiž nedošlo k zážehu posilovacích motorů. Start měl původně proběhnout 15. února, kvůli počasí byl odložen o pár dní, avšak nevyšel tedy ani teď.

Nezdařený start japonské raketyVideo: Reuters

 
Článek

„Zatímco zážeh hlavního motoru rakety proběhl v pořádku, následný elektrický signál k zážehu dvojice urychlovacích motorů nebyl vyslán kvůli odhalení blíže neupřesněné odchylky,“ popsal podle agentury AP představitel japonského vesmírného úřadu JAXA Masaši Okada.

Problém podle něj nicméně není v samotných motorech raketového nosiče, ale pravděpodobně v elektrickém systému prvního stupně rakety.

„Příčinu co nejdříve vyšetříme a uděláme maximum, abychom se o start mohli pokusit znovu,“ prohlásil Okada. Doufá, že nový pokus o start bude moci být proveden do 10. března, kdy se uzavře nynější startovací okno.

Raketa Falcon 9, jež má k Měsíci vynést lunární vozítko Rašíd, odstartovala

Věda a školy

Pozorování povrchu i odhalování vojenských aktivit

Raketa H3 měla na tzv. SSO oběžnou dráhu s výškou 669 km dopravit družici ALOS 3 pro pozorování Země, jak na Twitteru před plánovaným startem napsal specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze. Družice měla jako svůj primární cíl pozorovat Zemi a sbírat data, která mohou sloužit k reakci na katastrofy a vytváření map.

  • Heliosynchronní dráha (SSO) je speciální druh polární oběžné dráhy. Satelity na této dráze přelétávají přes polární oblasti a jsou v synchronizaci se Sluncem, vysvětluje internetový časopis Kosmonautix. Jsou synchronizovány tak, aby byly ve stále stejné pozici vůči Slunci a družice na této dráze navštěvuje stejné místo ve stejném místním čase, např. přelétává nad Paříží každý den v poledne. Vědci tak mohou porovnávat, jak se projevují změny v daném místě v průběhu času.

Pozorovací satelit ALOS 3 (japonsky pojmenovaný Daiči, tj. „Země“ nebo „pevnina“) je rovněž vybavený experimentálním infračerveným senzorem určeným k odhalovaní vojenských aktivit, a to včetně odpalů střel.

Japonská raketa mířící na oběžnou dráhu dostala kvůli problémům povel k sebezničení

Věda a školy

Pro japonský vesmírný program je zrušený start další komplikací po říjnovém selhání rakety Epsilon-6, která kvůli problémům krátce po startu dostala povel k sebezničení.

Družice, ISS i Gateway?

Raketa H3 má nahradit rakety H-2A, které budou v průběhu příštích let po více než 20leté službě vyřazeny. Původně se předpokládalo, že raketa H3 bude vyslána do kosmu již v roce 2020, vývoj motorů ale nabral zpoždění.

Asi 57 metrů dlouhá H3, kterou vyvinula vesmírná agentura JAXA spolu s firmou Mitsubishi Heavy Industries, je schopna nést více satelitů a dalšího nákladu než 53metrový model H-2A.

Podle agentury Reuters by raketa H3 měla být v budoucnu využívána nejen k dopravě satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, ale také k dodávkám zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Naše zásobovací loď u ISS ztratila tlak, sdělil Roskosmos. Má jít o únik chladicí kapaliny

Věda a školy

Pozdější varianty této japonské rakety by mohly navíc dopravovat náklady na stanici Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce.

Jihokorejská lunární sonda už pracuje. Zachytila východ Země nad Měsícem

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám