NASA startuje misi planetární obrany. Loď narazí do planetky objevené Čechem

Jak NASA informovala už dříve a nyní potvrdila, z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii má ve středu 24. listopadu v 7:21 SEČ raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynést do vesmíru aparát, jenž na podzim příštího roku dorazí k binárnímu systému planetky Didymos.

Přímým cílem je malý měsíc Dimorphos, objevený roku 2003 českým astronomem Petrem Pravcem, který kolem asteroidu obíhá.

Náraz rychlostí 6,6 kilometru za sekundu by měl podle předpokladů vědců oblety tohoto menšího tělesa o průměru kolem 160 metrů pozměnit a tím i ovlivnit trajektorii 780 metrů velkého Didymosu.

Vzhledem k tomuto záměru také pracovníci NASA misi, jejíž náklady dosáhly 330 milionů dolarů (7,5 miliardy korun), označili jako DART. Jde o zkratku plného názvu Double Asteroid Redirection Test (zkouška přesměrování dvojplanetky).

Binární systém Didymos nepředstavuje pro Zemi hrozbu, jak vysvětlil důstojník planetární obrany NASA Lindley Johnson. Byl jen vybrán k otestování možností ovlivňování trajektorie těles pomocí kinetické energie, tedy nárazem.

„Jde o test. Nechceme být v situaci, abychom testovali možnosti až ve chvíli, kdy asteroid míří k Zemi. Chceme vědět, jak kosmická loď funguje a jaká bude reakce asteroidu, než se vůbec dostaneme do takové situace,“ poznamenal Johnson podle agentury Reuters.

Výsledek mise budou zkoumat odborníci na Zemi především pomocí teleskopů. Cenné údaje jim ale poskytne i malý italský satelit LICIA, který se od impaktního aparátu včas oddělí a bude celý manévr dokumentovat.

Studování účinků tohoto projektu bude věnována také mise Hera, kterou by Evropská kosmická agentura (ESA) měla odstartovat v roce 2023 či 2024. Její součástí bude vyslání dvou malých satelitů, které budou asteroidy všestranně zkoumat a zřejmě na některém i přistanou.

Na přípravě jednoho z nich, označeného APEX, se vedle švédských, finských a německých partnerů podílejí i čeští odborníci.

Obavy vědců z planetek kroužících vesmírem jsou oprávněné vzhledem k tomu, že dopad takového tělesa na Zemi před zhruba 66 miliony let měl zřejmě za následek hromadné vymírání druhů, včetně dinosaurů.

Právě proto se specialisté zabývají planetární obranou a možnými metodami včasného odvrácení hrozby, jež by hypoteticky mohla znamenat i zánik veškerého života na naší planetě.

Planetární obrana má dvě fáze. První znamená odhalit co nejvíce vesmírných těles, a poté je pozorně sledovat, aby odborníci mohli modelovat jejich trajektorie a porovnávat je s oběžnou dráhou Země dlouho do budoucnosti.

Podle záznamů NASA vědci zatím identifikovali v relativní blízkosti naší planety více než 27 tisíc asteroidů, z nichž téměř 10 tisíc je větších než 140 metrů. To je velikost, při které se experti obávají, že by těleso mohlo způsobit velké regionální škody.

Vědci prozatím nevědí o žádném rozměrnějším objektu, který by nás mohl v dohledné době zasáhnout. Pokud by však nějaký takový odhalili, přišla by ke slovu druhá fáze planetární obrany - tedy udělat něco, co by lidstvo ušetřilo osudu dinosaurů. Zvažováno je několik technik k případnému vychýlení nebezpečných skalisek z jejich dráhy, včetně např. použití jaderné bomby, popularizované filmem Armageddon.

Mise DART je nicméně zaměřena na využití kinetické energie, které je mnohem méně riskantní. Exploze bomby by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na více menších kusů, které by Zemi stejně zasáhly a měly též velké ničivé důsledky.

NASA dlouhodobě sleduje asteroid Bennu, resp. 490metrovou planetku z tzv. Apollonovy skupiny známou jako 101955 Bennu, jakožto potenciální hrozbu života na Zemi a letos určila přesné datum, kdy je možné, že ke kolizi mezi ním a naší planetou dojde.

Dopad na Zemi by byl pochopitelně ovlivněn mnoha faktory, včetně průletu atmosférou, který vyvolá obrovské tření a asteroid by nepochybně o část své masy přišel. I tak ale k nárazu dojít může a NASA díky programu sondy OSIRIS-REx neustále zpřesňuje své odhady.

Konkrétní nejrizikovější datum podle NASA zní: úterý 24. září 2182. Z výpočtů vyšlo jako den, během něhož může při pravděpodobnosti 1:2700 dojít ke srážce. Pravděpodobnost, že k ní dojde kdykoli do roku 2300, je pak 1:1750.

Již v roce 2135 se Bennu přiblíží k Zemi. Přestože v té době nebude pro naši planetu představovat nebezpečí, vědci by měli pochopit přesnou trajektorii planetky, aby mohli předpovědět, jak zemská gravitace změní její dráhu kolem Slunce - a jak a zda ovlivní nebezpečí budoucího dopadu na náš svět.

Přestože je možnost, že Bennu někdy zasáhne Zemi, velmi malá, zůstává jedním z potenciálně nejnebezpečnějších známých asteroidů ve Sluneční soustavě - např. spolu s dalším asteroidem s názvem 1950 DA. Ten je sice s odhadovanými rozměry kolem 1,1 km větší než Bennu, avšak pravděpodobnost jeho střetu se Zemí je ještě menší, navíc až v roce 2880.