Sonda Lucy míří k Jupiteru a jeho planetkám. Po startu se objevil malý problém

Raketa odstartovala v sobotu v 11:34 SELČ (5:34 místního času), Lucy má být první sondou na solární energii, která se bude pohybovat tak daleko od Slunce. Její dvanáctiletá mise přijde na 981 milionů dolarů (21 miliard korun). Jedná se navíc o první letošní meziplanetární sondu.

„Každý z pozorovaných asteroidů vydá část historie naší Sluneční soustavy, naší historie,“ poznamenal na tiskové konferenci ředitel vědecké divize NASA Thomas Zurbuchen.

Po 58 minutách od startu se meziplanetární sonda Lucy oddělila od horního stupně Centaur a vydala se na samostatnou cestu.

Sonda Lucy se nicméně již potýká s drobným problémem.

„Kontrolní senzor hlásí nezacvaknutí jednoho zámku na panelu fotovoltaických článků po jeho rozložení. Oba však generují elektrickou energii. Společný tým NASA a výrobce situaci analyzuje. Ostatní subsystémy sondy pracují dobře,“ upozornil v pondělí na svém Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT.

Po dvou gravitačních asistencích v říjnu 2022 a prosinci 2024 má sonda přiletět 20. dubna 2025 k první planetce na své cestě - 52246 Donaldjohanson. K posledním dvěma asteroidům má pak dorazit roku 2033. Největší z nich měří v průměru 95 kilometrů. Podle agentury AP jsou tyto asteroidy považované za „nedotčené zbytky planetární formace“.

Přiblížit se k nim má aparát Lucy na vzdálenost 400 až 950 kilometrů rychlostí 24 000 km/h. Celá „okružní cesta“ sondy má být dlouhá 6,3 miliardy km.

Agentura AFP napsala, že trojánů, jak se planetkám obíhajícím po dráze Jupitera říká, je zhruba sedm tisíc. Kolem Slunce obíhají ve dvou skupinách, jedna před a druhá za Jupiterem.

„To, co je na trojánech nejpřekvapivější, je to, jak se navzájem liší, a to zejména barvou - některé jsou šedivé, jiné červené. Myslíme si, že barva značí, odkud pocházejí,“ uvedl hlavní výzkumník mise Hal Levison. Jeho skupina chce studovat geologické složení asteroidů, přesný objem a hustotu hmoty, jež je tvoří.

Sonda dostala jméno po kosterním nálezu samice australopitéka v Etiopii v roce 1974. Ti, kdo ji našli, v té době poslouchali píseň skupiny Beatles jménem Lucy in the sky with diamonds.

„Dáme na Lucy diamant,” řekl před vypuštěním sondy Phil Christensen, který ovládá jeden z přístrojů na Lucy, na němž je diamant. Bude měřit infračervené světlo, což umožní stanovit teplotu na povrchu asteroidů.

„Budeme srovnávat měření pořízená za dne a za noci. Tím pádem budeme moci určit, zda je povrch z kamene nebo z jemného prachu a písku,“ dodal Christensen. Kámen se za tmy zchlazuje pomaleji než písek.