NASA nezabránila srážce s asteroidem a ten dopadl na Česko, ukázala simulace

Podle imaginárního scénáře, ze kterého citoval magazín Newsweek, „dopadl” objekt v České republice poblíž hranic s Německem a Rakouskem a poničil oblast v okruhu až 150 kilometrů.

O simulaci informovalo centrum CNEOS, které v rámci NASA sleduje dráhy asteroidů a komet a zjišťuje pravděpodobnost střetu se Zemí. CNEOS při Laboratoři tryskového pohonu (JPL) NASA vytvořilo jeden z hypotetických asteroidů od 35 metrů do 700 metrů na šířku.

V simulaci byl fiktivní asteroid detekován šest měsíců předtím (19. dubna 2021), než zasáhne Zemi. Kolem 20. října tohoto roku měla být pravděpodobnost jedna ku 20, že zasáhne Zemi, napsal list The Independent.

Američtí a evropští vědci měli za úkol připravit záchranný plán, který by odvrátil srážku s masivní planetkou 2021 PDC (fiktivní název) spatřenou ve vzdálenosti 56 milionů kilometrů.

Astronomové na úkolu reálně pracovali čtyři dny během své konference, od 26. do 29. dubna. Použili radarové systémy a nejmodernější technologie, a to včetně největšího teleskopu na světě. Během té doby se o hypotetickém asteroidu postupně objevovaly nové informace.

Účastníci simulace zvažovali různé mise, ve kterých by se kosmická loď mohla pokusit objekt zničit nebo jej odvrátit z cesty. Většina možností, např. vychýlení pomocí vysokoenergetického nárazu, vyslání kosmické lodi na odklon tělesa či s použitím iontových paprsků, by způsobila jen mírné posunutí cíleného tělesa, upozornila agentura Reuters.

Pokud by se však nějaká akce provedla s dostatečným předstihem, i malý odklon by se v okamžiku přiblížení asteroidu k Zemi stal velkým. Vědci ale dospěli k závěru, že taková mise - příprava vesmírného plavidla, které by do asteroidu narazilo - by se během půl roku do střetu nedala zrealizovat.

Zemi by mohla zachránit jaderná bomba, vyslaná přímo na asteroid nebo vedle něj. Bohužel by se však muselo jednat o relativně malé těleso ve srovnání s těmi, která Zemi zasáhla už v minulosti. Nějaké obří těleso by jaderná bomba zřejmě od dopadu na Zemi neodvrátila, jak si to představovali třeba filmaři v katastrofickém snímku Armageddon.

Týmu zároveň v rámci simulace trvalo pomyslných 184 dní, než odhadl potenciální oblast dopadu, což by tím pádem byly pouhé čtyři dny před srážkou.

A až poslední den konference se podařilo „určit” konkrétní velikost planetky na 105 metrů.

Naši planetu skutečně ničivá událost dopadu obřího tělesa potkala naposledy před přibližně 66 miliony let. V oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu dopadla planetka Chicxulub o průměru nejméně 10 kilometrů. Náraz měl za následek mj. vyhubení neptačích dinosaurů.

Někteří vědci se domnívají, že v době před 3,8 až 1,8 miliardou let dopadlo na Zemi přinejmenším sedmdesát vesmírných kolosů o průměru až 40 kilometrů. Srážky podle nich způsobily globální katastrofy, které mohly zásadně ovlivnit život na planetě.

Cílem NASA a ESA je ale i prozkoumat, jak odklonit skutečný a potenciálně nebezpečný asteroid směřující na Zemi. Už podle dřívějších plánů by měli Američané letos vypustit kosmickou sondu DART k binární planetce Didymos na tzv. kolizní kurz s „měsíčkem“ Dimorphos (neoficiálně „Didymoon“, případně Didymos B), který kolem hlavního asteroidu Didymos obíhá.

Právě do tohoto menšího tělesa má příští rok půltunová sonda narazit. Střet stroje letícího rychlostí 21 600 km/h má alespoň trochu změnit dráhu tělesa. Evropská agentura poté v roce 2024 vypustí své plavidlo Hera, aby zmapovalo výsledný impaktní kráter po zásahu sondy DART a změřila hmotnost asteroidu.

Zatímco Didymos má průměr 780 metrů, tak Dimorphos, objevený roku 2003 českým astronomem Petrem Pravcem, 160 m.