Naděje na návrat dětí do škol? Ministerstva jednají o testech

Na českém trhu jsou nově dostupné antigenní testy společnosti Abbott, při nichž se neprovádí odběr z nosohltanu, nýbrž pouze z nosu v hloubce dvou centimetrů. To je obzvlášť pro děti mnohem snesitelnější metoda. Jejich výhodou je, že je lze provádět samoodběrem. Rakousko již nakoupilo zhruba pět milionů těchto testů pro školáky, děti se tam vrátí do lavic příští týden.

„Testy jsou na trhu novinka, máme je k dispozici od konce minulého týdne.

Budeme je nabízet všem podnikům, domům pro seniory a školám,” sdělila Novinkám produkt manažerka firmy Abbott Alena Bergr.

Mohly by samovýtěrové testy vrátit i děti – či aspoň jejich část – do škol také v Česku, kde nyní prezenčně kromě mateřských škol fungují jen školy speciální a 1. a 2. třídy ZŠ a nic se na tom nemá měnit ani příští týden?

„Testování vidíme jako jednu z možností, jak dostat větší počet žáků zpátky do škol. Rozhodnutí o typu testů je plně v gesci ministerstva zdravotnictví. MŠMT je připraveno poskytnout resortu zdravotnictví veškerou součinnost, zejména pak z hlediska logistiky,” reagovala na dotaz Novinek tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v úterý řekl, že návrat žáků posledních ročníků a maturantů, což je podle něj priorita, závisí na tom, jak rychle se ve školách podaří zajistit testy. To by mohlo trvat podle něj dva až tři týdny.

A co na to ministerstvo zdravotnictví? „Snažíme se nyní najít optimální možnost, která by dala šanci, aby hlavně na středních školách, kde bychom to rádi spojili s uvolněním maturitních ročníků, byla možnost provádět testy ze slin (tzv. kloktací testy). Jedná se ale o něco, co zatím není standardně používáno, takže o konkrétním způsobu a provedení testování žáků v současnou chvíli jednáme s MŠMT,” sdělila Novinkám mluvčí MZ ČR Barbora Peterová.

Pilotním projektem neinvazivního testování žáků, např. právě za využití kloktacích testů, se chtějí podle vyjádření svých zástupců stát malotřídní školy. Ředitelé malotřídek tím chtějí docílit návratu svých žáků do lavic.

Novinky zaslaly na počátku týdne resortům školství a zdravotnictví dotaz, zda existují data, podle kterých se rozhodlo, že mohou být otevřené 1. a 2. třídy ZŠ, ale třeba 3. až 5. ročníky už ne. Konkrétní odpověď nepřišla.

„MŠMT by samozřejmě návrat žáků do škol přivítalo, nicméně plně respektujeme stanoviska odborníků a ministerstva zdravotnictví,” prohlásila Lednová. „Školství se řídí platnou maticí systému PES, kdy ve 4. stupni je již výuka na celém prvním stupni možná prezenčně,” konstatoval poté tiskový odbor MŠMT. Jenže vláda stále udržuje stav v zemi v režimu „pětky”.

„Zohledňujeme veškerá data o původu nákazy, kterými disponujeme. Jedná se např. o závěry epidemiologických šetření krajských hygienických stanic. Rozhodnutí následně učinila vláda ČR,” napsala v úterý Novinkám Peterová za ministerstvo zdravotnictví.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která mají Novinky k dispozici, se od loňského května do letošního ledna povedlo celkem ve všech školských zařízeních odhalit 1251 ohnisek šíření nákazy a vytrasovat 6264 pozitivních osob – žáků, učitelů a dalších zaměstnanců. Čili jde o menší číslo, než kolik se nyní odhalí nakažených lidí za den.

„Nejvíce pozitivních případů se vyskytuje ve zdravotních zařízeních, zařízeních sociálních služeb a ve školách,” oznámila již minulý týden na tiskové konferenci hlavní hygienička Jarmila Rážová. Od 1. do 28. ledna se podle ní zaevidovalo ve školách 116 ohnisek nákazy s 631 potvrzenými nakaženými.

Školy celkově tvoří v absolutním počtu nejčastější typ ohniska. Z hlediska velikosti jde o ohniska spíše malá, průměrně pět identifikovaných případů na jedno zařízení. Důvodem může být podle Duška včasné podchycení nákazy a dobrá sledovatelnost šíření v definovaných školských kolektivech.

Na druhém místě jsou po školách zařízení sociálních služeb s „pouhými” 720 ohnisky, ale v nich s identifikovanými skoro 26 tisíci pacienty, což udává 36 osob na jedno ohnisko. Dané statistky však pracují jen s těmi lidmi, které se podařilo na sto procent vytrasovat, kde se nakazili. Ze zhruba milionu nakažených osob v ČR to je jen kolem 65 tisíc a ve školství tedy méně než 6,5 tisíce.

V období od 21. prosince 2020 (zahrnuty případy, které se objevily ještě před vánočními prázdninami, ale evidovány později – pozn. red.) do 31. ledna 2021 se ve školství přišlo na 246 ohnisek a 186 pozitivních jedinců, tedy 5,2 člověka na jedno zařízení. Statistiky sice neukazují, jak se lišily počty nakažených v rámci jednotlivých školních tříd, ale například z nich vyplývá, že uplynulý měsíc se více ohnisek objevilo ve školkách než v základních školách.

Jak situaci vnímají samotné školy? Běžné fungování škol by si přálo i mnoho jejich ředitelů. Nicméně šéf Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý již dříve upozornil, že většina z nich bude raději, když se školy otevřou třeba i později, ale už definitivně, aby se nemusely zase zavírat.

Od něj jsme obdrželi i zevrubné zhodnocení situace: „Návrat 1. a 2. tříd se projevil částečným zhoršením covidové situace u učitelů, asistentů a vychovatelů, např. v mé škole jich během této doby onemocnělo hned několik. Rád bych napsal, že se situace nezhoršila, ale bohužel to tak není,” poznamenal Černý, který vede Masarykovu ZŠ v pražských Klánovicích.

„Učitelé i ředitelé jsou stávající situací čím dál víc otráveni a unaveni. Zároveň ale přetrvává i pocit odpovědnosti a také obavy z covidu,” řekl Novinkám. Jde také podle něj o to, co znamená „později”. „Pokud by šlo o několik málo dnů či týdnů, jsme spíše pro odklad nástupu. Pokud by ale měly školy zůstat zavřené třeba ještě několik měsíců, určitě chceme hledat cesty, jak ty děti do škol dostat dřív,” dodal.

Mezi vládní priority se neřadí co nejrychlejší návrat zbylých žáků 1. stupně ZŠ – či obecně celých základních škol. Je otázkou, jak efektivně funguje distanční vzdělávání u malých dětí. Online výuka navíc podle odborníků prohlubuje rozdíly ve vzdělávání jednotlivých žáků a ukazuje i na rozdíly mezi jednotlivými školami.

Co se týká školství v Evropě, specifickým přístupem k pandemii bylo dlouho známo Švédsko. Ačkoli koncem ledna prodloužilo velkou část opatření, SŠ se mohly začít chystat na návrat svých studentů s tím, že se bude kombinovat prezenční a dálková výuka. Středoškoláci tam chodili do tříd až do prosince, kdy vláda dočasně zavedla povinnou distanční výuku. Základek se to ale netýkalo – jednotlivé švédské regiony pandemii vyhodnocují samy a až na výjimky je většina tamních ZŠ stále otevřená

I většina jiných evropských zemí dlouho prohlašovala, že je udržení otevřených škol jejich prioritou. S další vlnou nárůstu nových infekcí na přelomu roku ale byla většina vlád starého kontinentu nucena svůj přístup přehodnotit.

Dřívější předpoklad, že je riziko malé, pokud jsou třídy a školní prostory dobře odvětrané a studenti se v učebnách pokud možno nestřídají, určitým způsobem vyvrátily nové, nakažlivější mutace viru. Leden byl tedy ve jménu zpřísňování opatření. V únoru se nicméně řada zemí včetně českých sousedů chystá výuku obnovit.

Na Slovensku se v pondělí 8. února vrátí do lavic žáci prvního stupně základních škol, otevřou se mateřské školy a do lavic se vrátí poslední ročníky středních škol. V Rakousku po prázdninách, které skončí v části spolkových zemí 8. února a v dalších o týden později, se budou moci do lavic vrátit žáci prvních stupňů základních škol. Starší žáci se budou ve školách střídat ve směnném provozu. Novinkou bude zmíněné povinné testování školáků dvakrát týdně.

V Německu jsou školy a mateřské školky až do 14. února kvůli koronaviru uzavřené. Co se bude dít po tomto datu, se zatím neví. V Polsku zůstanou školy zavřené nejméně do 14. února. Obdobné je to také v Británii, Dánsku nebo Nizozemsku. Naopak v Portugalsku, Řecku, Španělsku, Francii a nově také Itálii jsou školy v omezené míře otevřené.