Na ovčí farmě v Austrálii přistály úlomky z mise SpaceX

Astrofyzik Brad Tucker z Australské národní univerzity navštívil místo v Dalgety ve státě Nový Jižní Wales, aby prozkoumal trosky, které byly ohořelé po opětovném vstupu do zemské atmosféry. Poznamenal, že trosky, s největším kusem kolem tří metrů na délku, nepředstavují nebezpečí pro veřejnost.

„Takový nález (na zemském povrchu a v obydlené oblasti – pozn. red.) je extrémně vzácný,“ dodal odborník podle agentury Reuters.

Už 9. července slyšeli lidé na jihovýchodě Austrálie výbuch. Ten den údajně „vesmírné smetí“ dopadlo do prostoru ovčího výběhu, nicméně farmář Mick Miners přiznal, že si až po nějaké době uvědomil, že tam vůbec něco je, natož co by to mohlo být – objekt byl zakrytý a z dálky snadno zaměnitelný s ohořelým kmenem stromu.

Chovatel ovcí Mick tak našel až v pondělí 25. července v odlehlé části svého pozemku téměř třímetrový objekt. Po telefonátu sousednímu farmáři Jocku Wallaceovi zjistil, že Wallace spatřil na svém pozemku další kusy již 21. července, napsal list The Guardian. Oba se prostřednictvím místního rádia spojili právě se zmíněným astrofyzikem Tuckerem a on tam vyrazil.

Tamní úřady rovněž farmářům poradily, aby se obrátily na americký vesmírný úřad NASA. Záhadu ale nakonec pomohl rozluštit americký astronom a přední pozorovatel oběžné dráhy Jonathan McDowell z astrofyzikálního ústavu v Bostonu, který se roky věnuje sledování tzv. kosmického odpadu.

Vědec se domníval, že „vesmírný obelisk“ může pocházet z lodi společnosti SpaceX, která 9. července opětovně vstoupila do atmosféry. (Zahájení její mise proběhlo v roce 2020 – pozn. red.) Čas a místo dopadu totiž podle McDowella odpovídají vstupu do atmosféry trunku z kosmické lodě Crew Dragon od SpaceX.

Plavidlo, kterým Muskova firma dopravuje na oběžnou dráhu posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) či vesmírné turisty, má dvě části. Kromě kabiny pro posádku je to válcový trunk.

Také Tucker na první pohled poznal, že jsou trosky skutečné. Byly vyrobeny z kompozitních materiálů, které jsou navrženy tak, aby odolávaly teplu. Zároveň si všiml známek popálení, které způsobil opětovný vstup do atmosféry.

Potvrdila to pak podle zpravodajského serveru BBC i Australská kosmická agentura (ASA), instituce založená v roce 2018.

V sobotu 30. června navíc fragmenty čínské rakety Dlouhý pochod 5B, která neřízeně sestupovala k Zemi, vstoupily do atmosféry a bezpečně dopadly do moře. Podle údajů americké a čínské vesmírné agentury je dopadová plocha v Suluském moři poblíž Filipín, informoval server Space News. Stalo se tak po zániku raketového stupně v zemské atmosféře.

Příslušnou raketu vypustila Čína v neděli 24. července, aby dopravila na svoji nově budovanou orbitální stanici laboratorní modul.

Ovšem v dubnu „spadly z oblohy“ zřejmě úlomky z jiné čínské rakety – velký kovový prstenec a koule – a v oceánu očividně neskončily. Na poli je tehdy nalezli indičtí vesničané.