Mořské fosilie vysoko v horách? Tvrzení o „důkazu“ potopy světa má jednoduché geologické vysvětlení

Záběry vyvolaly už dříve údiv i řadu spekulací. Zatímco někteří je začali sdílet jako údajný důkaz biblické potopy světa, geologové upozorňují, že podobné nálezy jsou v horských oblastech poměrně běžné a mají jasné vysvětlení v dlouhodobých procesech, které formovaly povrch naší planety.

Zmíněné video ukazuje turisty, kteří v Guadalupe Mountains zkoumají horniny obsahující dokonale zachované fosilie různých mořských živočichů. Záběry byly na sociálních sítích sdíleny opětovně i letos (video v příspěvku ze sítě X pod tímto odstavcem).

Jak nyní uvádí deník Daily Mail, mnozí lidé začali tyto záběry interpretovat jako důkaz biblické potopy. Podle této představy by musela voda sahat až k vrcholkům hor, aby tam mořské organismy zanechala.

Podobných videí existuje velké množství. Pro geology ale tyto nálezy nepředstavují žádné překvapení. Pohoří Guadalupe Mountains, které se rozkládá na pomezí západního Texasu a jihovýchodního Nového Mexika, je totiž ve vědeckém světě známé jako jeden z nejlépe zachovaných prehistorických korálových útesů na Zemi.

Dnešní suchá a pustá horská krajina byla před přibližně 260 až 270 miliony lety, tedy v období permu, dnem moře. Základem současného pohoří je pradávný útesový systém známý jako Capitan Reef.

Tento útes byl kdysi domovem rozmanitého společenství mořských organismů, včetně amonitů, ramenonožců, lilijic a dalších bezobratlých.

Když tito živočichové uhynuli, jejich těla a schránky klesaly na dno moře a postupně se ukládaly ve vrstvách sedimentu. Během milionů let tyto usazeniny ztvrdly v horninu a zachovaly pozůstatky dávných organismů v podobě zkamenělin.

Moře později z oblasti zmizelo a útes byl překryt dalšími vrstvami sedimentů, takže zůstal dlouhou dobu skrytý pod povrchem.

Teprve relativně nedávné tektonické pohyby – během posledních 20 až 30 milionů let – tyto sedimenty vyzdvihly do současné podoby horského pásma, jak vyplývá i z informací na webu NASA. Následná eroze odstranila měkčí vrstvy a odkryla fosilizovanou strukturu dávného útesu.

Podobné příklady lze najít i v mnoha dalších horských oblastech světa, včetně Alp, And, Skalnatých hor nebo pohoří Himálaj.

Jedním z nejznámějších případů jsou mořské fosilie nalezené nedaleko vrcholu Mount Everestu. Tyto organismy kdysi obývaly prehistorické moře Tethys, které oddělovalo severní a jižní část superkontinentu Pangea.

Situace se změnila přibližně před 50 miliony lety, když indická litosférická deska narazila do eurasijské desky. Tato kolize způsobila mohutné zvrásnění zemské kůry a vyzdvižení bývalého mořského dna do extrémních nadmořských výšek. Tak vzniklo pohoří Himálaj.

I zde se tedy mořské fosilie nacházejí tisíce metrů nad hladinou moře nikoli proto, že by voda zaplavila vrcholky hor, ale proto, že horniny původně vzniklé na dně oceánu byly později tektonickými silami vyzdviženy vzhůru.

Podle vědců naráží tvrzení, že mořské fosilie v horách dokazují biblickou potopu, i na další zásadní problém. Tyto zkameněliny jsou totiž často staré stovky milionů let a nacházejí se v jasně uspořádaných geologických vrstvách, které vznikaly postupným ukládáním sedimentů na mořském dně.

Jednorázová katastrofická událost by takovou strukturu vytvořit nedokázala. Pokud by fosilie vznikly během jediné globální potopy, byly by promíchané napříč vrstvami bez zjevného řádu. Ve skutečnosti ale zkameněliny tvoří celé ekosystémy organismů, které spolu kdysi žily.

Mořské fosilie nalezené vysoko v horách tak nepředstavují důkaz jedné katastrofy, ale spíše připomínku mimořádně dlouhé a proměnlivé historie naší planety. Kontinenty se neustále pohybují, oceány vznikají a zanikají a někdejší mořské dno se může během milionů let proměnit v horské štíty.

Národní park Guadalupe Mountains, kde byly mořské fosilie nalezeny.