Podařilo se najít Noemovu archu? Výzkumníci se nevzdávají

Vyvýšenina Durupinar v Turecku, která se nachází přibližně 30 kilometrů jižně od hory Ararat, přitahuje vědce i věřící již od svého objevení v roce 1948, kdy silné deště a seizmická aktivita odhalily její neobvyklý obrys připomínající tvar lodi.

Tuto skutečnost v roce 1959 celosvětově proslavily i první letecké snímky. Od té doby se odborníci z celého světa snaží zjistit, zda by tento útvar mohl být místem posledního odpočinku Noemovy archy, která podle Bible měla přistát právě v těchto místech.

Americko-turecký projekt Noah’s Ark Scans zmapoval v roce 2019 Durupinar pomocí 3D georadaru. Skeny naznačily, že pod povrchem se ukrývá nejedno tajemství. Jedním z nejvýznamnějších objevů byl, jak příslušná data interpretují výzkumníci, dlouhý tunel vedoucí středem tohoto 164 metrů dlouhého útvaru.

Nedávné přezkoumání skenů pomocí nejmodernějšího zobrazovacího softwaru odhalilo pod povrchem tři odlišné vrstvy. Jde o důležitý detail, který by mohl korespondovat s biblickým popisem archy.

Analýza naznačila též existenci jakýchsi hranatých prostorů a bočních chodeb, které by mohly naznačovat přítomnost místností či oddělení. Podobné struktury nejsou podle členů týmu Noah’s Ark Scans v přírodních útvarech úplně obvyklé a neodpovídají běžným geologickým procesům, jako jsou například sesuvy půdy.

„Opětovná analýza potvrdila to, co jsme předpokládali. Nejedná se o náhodné tvary v bahenním proudu. Přítomnost chodeb a struktur podobných místnostem ukazuje na umělý původ tvaru lodi,“ uvedl k tomu v tiskovém prohlášení člen projektu Noah’s Ark Scans Andrew Jones.

Analýza 22 půdních vzorků, které byly v lokalitě Durupinar odebrány na podzim loňského roku, přinesla ještě zajímavější výsledky. Vzorky obsahovaly jílovité materiály, usazeniny a zbytky mořského života z doby před 3500 až 5000 lety, což odpovídá časovému rámci biblické potopy, tvrdí výzkumný tým.

Vědci zjistili, že uvnitř vyvýšeniny Durupinar je nižší pH, dvakrát více organického materiálu a o čtyřicet procent více draslíku než ve vzorcích, které byly pořízeny v bezprostředním okolí.

Tato přítomnost rozkládající se organické hmoty a specifické chemické složky, jako je draslík, podporují hypotézu, že se na místě mohla nacházet dřevěná konstrukce.

William Crabtree, člen týmu Noah’s Ark Scans, který půdu analyzoval, dodal následující: „Složení půdy se výrazně liší od přirozeného bahna, což naznačuje, že na tomto místě je něco mimořádného.“

Mnoho geologů i archeologů zůstává ohledně existence Noemovy archy stále poněkud skeptických a Durupinarskou formaci považují za přirozený útvar, který vznikl v důsledku bahenních proudů a eroze. Jedním ze zastánců tohoto názoru je podle webu Live Science i David Montgomery, profesor geomorfologie na Washingtonské univerzitě v Seattlu. Nic tedy není oficiálně potvrzeno.

Podle jiných by nově zveřejněné informace měly být motivací k dalšímu zkoumání. Andrew Jones v rozhovoru pro CBN News potvrdil, že Noah’s Ark Scans plánuje již letos svůj výzkum rozšířit nejen o další radarové snímkování a odběr vzorků půdy, ale též o vrty, které by umožnily použití speciálních kamer.

Ať už je vyvýšenina Durupinar pozůstatkem Noemovy archy, nebo pouze geologickou anomálií, zůstává jednou z nejzajímavějších archeologických záhad současnosti.

Člen týmu Noah’s Ark Scans v rozhovoru pro CBN objasňuje důkazy o možných pozůstatcích Noemovy archy v oblasti Durupinar